Aktualizace: 5.01.2024 13:23

Havlíčkův Brod – Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod připravuje výstavu věnovanou historii Židů ve městě doplněnou o obrazy výtvarníka Hišáma Malika. Ukazuje příklady soužití různých kultur v malém českém městě i vnímání soužití různých etnik na Blízkém východě, odkud Malik pochází. Výstavu muzeum otevře 9. ledna a bude přístupná do 3. března, řekla ČTK jeho ředitelka Alena Jindrová.

„S výstavou svých obrazů nás sám Malik oslovil. Jeho snahou je přiblížit téma Židů, židovství a obecně identity. Co to znamená cítit se součástí nějakého národa či náboženství,“ řekla Jindrová. Malik se podle ní narodil v Bahrajnu, kořeny má v Pákistánu a Indii, pobýval také v Kanadě a na několika místech v Africe, nyní žije v Praze. Protože se hodně zaměřuje na práci se studenty, bude součástí programu v Havlíčkově Brodě v den vernisáže také beseda s místními gymnazisty. I když se výstava připravovala déle než rok, je v dnešní době kvůli konfliktu v Izraeli víc než aktuální, když nechává skrze výtvarné prostředky nahlédnout i do soužití Židů a Arabů.

Malikovy obrazy jsou vystavené v prostoru v prvním patře muzea a jsou i součástí výstavy instalované v jeho přízemí. Návštěvníci se tam seznámí s některými významnými židovskými obyvateli, kteří v Havlíčkově Brodě žili do druhé světové války.

Židovské obyvatele mělo město už v první polovině 14. století, nikdy ale podle Jindrové netvořili víc než dvě procenta obyvatel. V roce 1892 se k židovské náboženské obci přihlásilo 219 lidí. Z nařízení nacistických okupantů se v roce 1939 část židovských rodin přesunula do Prahy. Zbylé odvlekli nacisté v červnu 1942 do koncentračních táborů, ve kterých zemřelo nejméně 112 židovských obyvatel města.

Mezi dochované památky na Židy v Havlíčkově Brodě patří i dům v Dolní ulici, ve kterém byla jejich modlitebna, ve městě jsou také dva hřbitovy. Jeden z nich byl zřízen během první světové války, když se stalo město sídlem jedné z uprchlických kolonií obyvatel Haliče zasažené boji výrazněji než české vnitrozemí. Kolonie až pro 10.000 lidí fungovala na místě dnešní psychiatrické nemocnice, vlastní hřbitov potřebovala kvůli vysoké úmrtností po rozšíření tyfu a dalších nákaz.

Předměty, které budou na výstavě k vidění, pocházejí z vlastních sbírek muzea i ze zápůjček. Havlíčkobrodskému muzeu patří mimo jiné knižně vydaná Tóra, která se používala při soudních procesech. Židé na ní přísahali tak, jako křesťané na bibli tvořenou Starým a Novým zákonem.

Podíl
Exit mobile version