Berlín/Brusel – Hrubý domácí produkt (HDP) Německa se ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku snížil proti předchozím třem měsícům o 0,3 procenta. Na základně cenově a kalendářně očištěných dat to oznámil Spolkový statistický úřad. Propad výkonu ekonomiky je v souladu s očekáváním analytiků, které oslovila agentura Reuters. Statistici rovněž uvedli, že meziroční pokles HDP v loňském posledním kvartálu činil podle cenově a kalendářně přepočtených údajů 0,2 procenta.

„Německé hospodářství v prvních třech čtvrtletích spíše stagnovalo, ve čtvrtém kvartálu 2023 hospodářský výkon klesl,“ konstatoval statistický úřad. Podle zpřesněných dat se HDP v prvním čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o 0,1 procenta, ve druhém a třetím čtvrtletí vývoj stagnoval. Statistici k závěrečnému čtvrtletí loňského roku uvedli, že proti předchozím třem měsícům výrazně klesly investice do staveb a vybavení.

Už v polovině ledna šéfka Spolkového statistického úřadu Ruth Brandová v rychlém odhadu oznámila, že HDP Německa se v loňském roce následkem dopadů globálních krizí snížil o 0,3 procenta.

Na základě revize dat za třetí čtvrtletí se Německo, které je největší ekonomikou v Evropě a klíčovým partnerem českých firem, prozatím vyhnulo takzvané technické recesi. Ta se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.

Německo ale podle analytiků nyní k technické recesi míří. Ekonomický institut Ifo dnes oznámil, že v prvním letošním čtvrtletí očekává pokles HDP o 0,2 procenta. Hlavní prognostik institutu Ifo Timo Wollmershäuser k tomu uvedl, že firmy ve všech sektorech trápí pokles objednávek.

„Ekonomiku navíc zatěžuje řada mimořádných faktorů. K nim se počítají vysoká nemocnost, stávky v železniční společnosti Deutsche Bahn a mimořádně chladný leden s přívaly sněhu. V soukromé spotřebě jsou ale znatelné první záblesky zlepšení,“ řekl Wollmershäuser.

Kvůli nepříznivé hospodářské situaci Ifo opakovaně snižuje výhled na letošní rok. Nyní institut očekává růst hrubého domácího produktu o 0,7 procenta, zatímco ještě v prosinci předpokládal růst o 0,9 procenta a v září o 1,4 procenta.

Ekonomika EU ve čtvrtém čtvrtletí stagnovala, o čtvrtletí dříve klesla

Ekonomika Evropské unie ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku stagnovala, zaznamenala tak mírné zlepšení proti předchozímu čtvrtletí, kdy o 0,1 procenta klesla. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat. Meziročně pak HDP vykázal růst o 0,2 procenta po stagnaci ve třetím čtvrtletí.

V zemích eurozóny hospodářství za čtvrté čtvrtletí rovněž stagnovalo, zatímco ve třetím čtvrtletí se HDP snížil o 0,1 procenta. Meziročně pak ekonomika zemí platících eurem vzrostla o 0,1 procenta po stagnaci v předchozím tříměsíčním období.

Hospodářství sedmadvaceti zemí EU loni dusily vysoké úrokové sazby, jimiž Evropská centrální banka (ECB) i centrální banky zemí stojících mimo eurozónu přistoupily ve snaze bojovat s vysokou inflací. Ta byla zejména kvůli drahým energiím v některých zemích rekordní v novodobé historii. Omezení úvěrové aktivity ochromilo investice a mělo nepříznivé dopady i na výdaje firem a domácností.

Analytici podle agentury Bloomberg očekávali, že eurozóna vykáže za čtvrté čtvrtletí proti předchozím třem měsícům pokles o 0,1 procenta.

Česká ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta, ve třetím čtvrtletí naopak o 0,6 procenta klesla. Meziročně pak ve čtvrtém čtvrtletí vykázala pokles o 0,2 procenta proti meziročnímu poklesu o 0,8 procenta ve třetím čtvrtletí.

Za celý loňský rok ekonomika eurozóny i celé EU vykázala podle sezonně a kalendářně upravených dat růst o 0,5 procenta, odhaduje Eurostat. Jeho rychlé odhady se opírají o neúplná data, která se budou ještě zpřesňovat. Evropská komise (EK) ve své podzimní prognóze předpokládala, že eurozóna za celý loňský rok vykáže růst o 0,6 procenta.

Z jednotlivých členských zemí, za které už jsou údaje k dispozici, si nejlépe vedlo Portugalsko. Jeho ekonomika zaznamenala růst proti třetímu čtvrtletí o 0,8 procenta. Za ním je Španělsko s růstem o 0,6 procenta a pak Belgie s Lotyšskem, jejichž ekonomiky vzrostly shodně o 0,4 procenta. Portugalsku a Španělsku významně pomáhá cestovní ruch.

Naopak nejhůře si ve čtvrtém čtvrtletí vedlo Irsko, kde ekonomika zaznamenala pokles o 0,7 procenta, a pak Německo s Litvou, kde se HDP snížil shodně o 0,3 procenta. V případě Německa, které má největší ekonomiku v Evropě, podle analytiků zapůsobily problémy v průmyslu a související vysoké ceny energií.

Evropská komise má na polovinu února naplánované zveřejnění makroekonomické prognózy na letošní rok. Dosud čekala, že ekonomika eurozóny vzroste o 1,2 procenta, eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni ale tento měsíc varoval, že kvůli vyššímu geopolitickému napětí, k němuž nyní přispívá i válka na Blízkém východě, se vyhlídky zhoršují.

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:

(mezičtvrtletně podle sezonně přepočtených údajů)

  1. čtvrtletí 2023 2. čtvrtletí 2023 3. čtvrtletí 2023 4. čtvrtletí 2023
Eurozóna 0,1 0,1 -0,1 0,0
EU 0,1 0,1 -0,0 0,0
Belgie 0,4 0,3 0,4 0,4
Česko 0,1 0,1 -0,6 0,2
Francie 0,0 0,7 0,0 0,0
Irsko -1,9 -0,4 -1,9 -0,7
Itálie 0,6 -0,3 0,1 0,2
Litva -1,9 2,4 0,0 -0,3
Lotyšsko -0,5 -0,3 0,2 0,4
Německo 0,1 0,0 0,0 -0,3
Portugalsko 1,5 0,1 -0,2 0,8
Rakousko 0,1 -1,1 -0,5 0,2
Španělsko 0,5 0,5 0,4 0,6
Švédsko 0,7 -0,6 -0,1 0,1

Vývoj HDP v zemích EU, za které už jsou data k dispozici:

(meziročně podle sezonně přepočtených údajů)

  1. čtvrtletí 2023 2. čtvrtletí 2023 3. čtvrtletí 2023 4. čtvrtletí 2023
Eurozóna 1,3 0,6 0,0 0,1
EU 1,1 0,5 0,0 0,2
Belgie 1,7 1,3 1,4 1,6
Česko -0,3 -0,4 -0,8 -0,2
Francie 0,9 1,2 0,6 0,7
Irsko 2,4 -0,4 -5,6 -4,8
Itálie 2,1 0,3 0,1 0,5
Litva -2,3 0,7 0,1 0,3
Lotyšsko -0,4 -0,8 0,0 -0,2
Německo -0,1 0,1 -0,3 -0,2
Portugalsko 2,5 2,6 1,9 2,2
Rakousko 1,7 -1,3 -1,6 -1,3
Španělsko 4,1 2,0 1,9 2,0
Švédsko 1,5 -0,4 -1,4 0,0

Zdroj: Eurostat

Podíl
Exit mobile version