První návrh na výstavbu tratí podzemní dráhy předložili v roce 1926 Vladimír List a Bohumil Belada, a to pod názvem „Podzemní rychlá dráha pro Prahu“.
„Tato dvojice opravdu byla první, která předložila seriózní technickou studii,“ konstatuje Robert Mara. Podle něj se ale o „pražské podzemce“ mluvilo v metropoli už mnohem dříve.
Myšlenku jako první zformuloval pražský obchodník Ladislav Rott. Ten napsal 2. června 1898 městské radě dopis, kde se o podzemní dráze zmínil. „Ten dopis stále existuje v archivu dopravního podniku a považuje se za symbolický počátek myšlenky metra.“
Stejný přestupní trojúhelník
Zajímavá je skutečnost, že Belada s Listem představili v roce 1926 návrh, který počítal se stejným „přestupním trojúhelníkem“, který má dnešní pražské metro. „Původně to byl trojúhelník Můstek – Muzeum – Masarykovo nádraží. To pak vystřídal Florenc, původně Sokolovská. Původně měla být stanice přímo od Masarykovým nádražím a měla mít výstupy jak do oblasti Florence, na Těšnov, tak do oblasti Masarykova nádraží.“
Dalo by se tedy říct, že před 100 lety se vymyslel systém, který je funkční dodnes. „Zkoumaly se všechny možné alternativy, ale je fakt, že tím, jak fungovala veřejná doprava a jaké byly preferované a nejzatíženější přepravní proudy v síti elektrických drah, v podstatě každému potenciálnímu zájemci o výstavbu vyplynuly tyto směry.“
„Když si vezmeme dnešní trasu A, tak to v podstatě byla tramvajová linka 11, která byla páteřní nosnou linkou. A béčko, to byla linka 5. Měli také k dispozici i první sofistikovaný, vědecky zpracovaný přepravní průzkum, který probíhal už v roce 1927. A tam se opravdu získala tvrdá data, jak si veřejná doprava stojí,“ říká Mara.
Metro na magistrále i na mostech
Stejně jako v šedesátých s sedmdesátých letech se už před 100 lety řešily tři klíčové problémy: jak překonat Vltavu, jak přemostit Nuselské údolí a jak si poradit s oblastí dnešního Masarykova nádraží.
„V případě Masarykova nádraží šlo skutečně o velký dopravně inženýrský problém. Řešilo se, zda jít vrchem, tedy přemostěním, nebo tunelem. Polemika tam trvala až do počátku šedesátých let,“ vysvětluje historik s tím, že v případě přemostění tam vedle čtyř proudů dnešní „magistrály“ měl být původně ještě další středový pás pro koleje.
„Zajímavý vývoj byl také v případě překonání řeky. Tvůrci se báli řeky, a hlavně vysokých investičních nákladů. Takže v mnoha projektech najdete třeba Čechův most, který měl být využit pro rychlodráhu. Stejně tak Jiráskův most,“ navazuje Mara.
Metro by tedy před mostem vyjelo z tunelu na povrch a za mostem by se znovu vnořilo pod zem. „Hodně by to asi Prahu změnilo k horšímu a myslím si, že i to nakonec vedlo k tomu, že už se v novějších projektech pracovalo výhradně s tunelovými variantami.“
S krytem se nepočítalo
Když se pak v šedesátých a sedmdesátých letech začalo metro stavět, padlo mu za oběť mnoho domů. „Je to dáno i tím, že to bylo v době, kdy řada domů z devatenáctého století, které bychom dnes považovali za zajímavé, byla tehdy bezcenná, bylo to bráno jako druhořadá výstavba,“ říká Mara.
„A také tehdejší systém vlastnictví neumožňoval se o ten fond nějakým způsobem starat. Dnes má každý dům svého vlastníka, probíhá tam péče, ale v této době se budovala sídliště a na nějakou zpětnou modernizaci staršího fondu nebyly prostředky, žádné zdroje,“ soudí Mara.
Určité skupiny lidí to podle něj navíc vnímaly jako pokrok. „Tedy to, když se staré budovy zbourají a na jejich místě se postaví něco nového. Typicky: třeba křižovatka na Andělu, kde byly obrovské demolice. Nebo na Národní třídě.“
A počítalo se od začátku s metrem jako s krytem? „Zpočátku to tak nebylo plánováno,“ uvádí historik. To odpovídá také původnímu plánu, podle kterého de facto nemělo jít o metro, ale o podpovrchovou tramvaj. O krytu se podle něj začalo hovořit až v roce 1969, kdy už bylo jasné, že myšlenka tramvaje pod zemí se realizovat nebude.
Proč se původně uvažovalo o podpovrchové tramvaji? Jak obtížné bylo razit první trasy? Jak se inženýři vypořádali s tunely pod řekou? A jak to vlastně bylo s prvními vozy metra? Vnutil je Československu Sovětský svaz? Nebo nám naopak Rusové vytrhli trn z paty? A co české vozy? I o tom hovořil v Rozstřelu Robert Mara z Archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy.
