Aktual.: 21.08.2025 16:02
Praha – Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem. V celodenním vysílání Nadačního fondu pro Ukrajinu s názvem Operace Naděje – Štefan to při příležitosti 57. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa řekl historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. Překvapují ho vyjádření některých opozičních či mimoparlamentních politiků, kteří okupaci a někdejší pobyt sovětských vojsk v zemi zlehčují. Připomněl ztráty na životech i miliardové výdaje a škody.
„Představa (vedení země v srpnu 1968) byla, že když budeme hodní, rozumní a ukážeme, že se nic nestalo a socialismus není ohrožen, vojska odejdou a my budeme pokračovat v reformách. To je historický problém v Čechách, že Češi zpravidla očekávají, že když budou rozumní, tak velmoc to ocení a dostane se za to odměna. Tak to není,“ řekl Tomek. Podle něj se lidé nemusí bránit jen zbraněmi, ale i svým postojem. Nemuseli třeba uznat okupaci jako bratrskou pomoc či se podílet na vyhazovu kolegů, kteří s vpádem nesouhlasili. „Kdyby tohle lidé udělali, získalo by se mnohem víc než heroickým bojem, který nemohl dopadnout dobře,“ míní historik.
Popsal, že československá armáda měla v srpnu 1968 deset nenaplněných divizí, tedy ani ne 100.000 vojáků. Navíc se cvičila jen na napadení ze západu, ne na nebezpečí z východu. Počty na straně okupantů byly násobně vyšší. Sovětská armáda vyslala v prvním sledu 20 plně připravených divizí. Tři divize byly z Polska, dvě z Maďarska, další dvě východoněmecké byly v záloze. Nasazeno bylo letectvo. V dalších sledech dorazili další vojáci. Tomek zmínil také 6500 tanků či 5000 obrněných transportérů.
Podle historika tehdejší ministr obrany Martin Dzúr po nátlaku dvou sovětských generálů a jejich mystifikaci vydal v noci rozkaz všem jednotkám, aby se nebránily a poskytly pomoc. „Sám pacifikoval odpor armády, který byl marný, protože se nikdy na obranu před spojenci nepřipravovala,“ uvedl Tomek. Zmínil, že se země dostala po napadení spojeneckými vojsky v čele s lídrem někdejšího socialistického tábora do určité schizofrenie. Politické a státní vedení sice vydalo v noci prohlášení, že vpád není s jejich souhlasem a je protiprávní, pak ale zůstalo paralyzované. Po zadržování v Moskvě představitelé až na Františka Kriegla podepsali kapitulační dokument.
Podle některých politiků opozice či mimoparlamentních uskupení dvě desetiletí okupace Československa zdaleka nebyla tak strašná. Tvrdí, že ani dnešní Rusko o Česko zájem nemá, není tedy nutné výdaje na obranu zvedat či podporovat bránící se Ukrajinu. Historik řekl, že ho zlehčování okupace velmi překvapuje. Připomněl oběti i obří výdaje na budování infrastruktury pro sovětské vojáky a jejich pobyt či na odstraňování škod po jejich odchodu.
