Aktual.: 12.03.2025 13:54
Praha – Pandemie koronaviru významně ovlivnila českou gastronomii a strukturu trhu. Zhruba deset až 15 procent podniků zaniklo a dalších deset až 15 procent změnilo majitele. V důsledku pandemie a uzavření restaurací zanikly zejména vesnické hospody a začaly vznikat kavárny, bistra a rychlá občerstvení. Pandemie změnila i přístup a preference zákazníků, lidé do podniků chodí méně, ale utrácí více. ČTK to dnes řekl předseda sekce gastronomie Hospodářské komory ČR (HK ČR) Luboš Kastner. Pandemie podle něj měla částečně i pozitivní dopady, pomohla například s inovacemi a s rozmachem rozvozů.
Omezení provozu restaurací kvůli pandemii nemoci covid-19 trvalo s přestávkami či různými obměnami od března 2020 do března 2022. Kastner v důsledku pandemie upozornil především na pokles ziskovosti a prohloubení krize zaměstnanosti v oboru, protože odcházeli zkušení a schopní pracovníci. Rapidní růst cen spolu s poklesem zisků zahájil podle Kastnera změny na gastronomickém trhu. „Započal pád průměrného regionálního ‚pivního‘ gastra a rozvoj bister a kaváren,“ uvedl.
Kastner i rozvážkové služby, které ČTK oslovila, pozorují po pandemii také změnu spotřebního chování. „Lidé omezili průměrnou spotřebu, ale utrácí více při speciálních příležitostech nebo v určitých dnech v týdnu, typicky v pátek a sobotu,“ řekl Kastner. K poklesu poptávky podle něj přispěl nárůst cen, a to až o polovinu. „Zejména u piva nebo klasických jídel to byl pro hosty šok,“ doplnil. Na platformě Foodora se průměrná cena nabízených položek od druhé poloviny roku 2020 do začátku letoška zvýšila o 36,4 procenta.
Mnoho lidí si během pandemie zvyklo na objednávání jídel on-line s doručením až domů. Například služba Wolt spolupracovala v období pandemie se zhruba 1500 restauracemi, počet podniků se během jednoho roku podle mluvčí Jany Jarošové zdvojnásobil. Také platforma Foodora tvrdí, že pandemie jim umožnila rozšířit služby.
Mluvčí služby Bolt Jan Huk míní, že rozvážky poskytly podnikům příležitost, jak zůstat otevřené. „Díky tomu řada z nich nemusela propouštět své zaměstnance v takové míře. Řada z nich v segmentu následně zůstala,“ uvedl Huk. Ředitel Foodory Adam Kolesa doplnil, že rozvážku během pandemie vyzkoušely téměř všechny restaurace, včetně těch luxusních.
Rozvážkové služby během pandemie nejčastěji prodávaly burgery, pizzu, sushi či asijskou kuchyni, vzrostl zájem o zdravější varianty jídel. „Lidé si během pandemie více uvědomovali důležitost zdravého stravování,“ podotkl Kolesa. Kastner tvrdí, že kromě příklonu ke zdravější stravě klesla během pandemie také konzumace alkoholu u mladé generace.
Mezi pozitivní přínosy pandemie řadí Jarošová urychlení inovací v gastronomii. „Restaurace investovaly do digitalizace, zlepšily procesy v oblasti on-line objednávek a rozvozu,“ tvrdí. Také se podle ní zvýšil důraz na kvalitu služeb a efektivitu doručování. Kolesa uvedl, že pandemie „pročistila“ trh a zůstaly otevřené restaurace s efektivním byznysem. „Zvýšila očekávání zákazníků a nastavila nový standard v rychlosti, pohodlí a kvalitě služeb,“ sdělil Kolesa.
Podle Kastnera lidé začali více oceňovat provozovatele s autentickým a odpovědným přístupem a pandemie také poukázala na důležitost marketingu.