Aktual.: 12.05.2025 15:50
Praha – Peníze ze Sociálního klimatického fondu by měly podpořit snahu lidí mít nižší energetickou náročnost bydlení, řekl dnes novinářům ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) po schůzce s výkonnou místopředsedkyní Evropské komise zodpovědné za čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresou Riberaovou. Podle Hladíka může být motivace pro lidi klíčová při zavádění dalších opatření zelené transformace v Evropské unii. S Riberaovou diskutoval o systému emisních povolenek na vytápění budov a dopravu (EU ETS II), biodiverzitě a klimatu. Konkrétní mechanismy fondu zatím ministr sdělit nechtěl.
„Neuvažujeme o přímých mechanismech dotací. I tak, jak to nyní diskutujeme s Evropskou komisí, to není správná cesta. Ta by měla být primárně motivační. Motivací by neměly být podpory, které lidi udržují v energetické nebo dopravní chudobě, ale snaha zlepšit jejich situaci tak, aby se z ní mohli sami dostat,“ řekl Hladík.
Energetická chudoba je stav, kdy si domácnost nemůže dovolit zajistit například dostatečné vytápění. Je mnohdy důsledkem tří faktorů, jako jsou vysoké ceny energií, nízké příjmy a vysoká energetická náročnost budov například způsobená špatným zateplením či starými kotli.
Evropský plán počítá se zavedením nového systému emisních povolenek od roku 2027, Česko chce usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek minimálně na rok 2028. Peníze ze Sociálního klimatického fondu budou určeny na řešení energetické a dopravní chudoby v letech 2026 až 2032, uvádí ministerstvo na svém webu. Podpora má být určena zranitelným domácnostem, tedy lidem, kteří jsou výrazně zasaženi růstem cen paliv a energií a nemají peníze na přizpůsobení se zvýšeným nákladům na bydlení a dopravu.
Podle Riberaové je dobře, že existují různé přístupy k zelené politice. „Ale nemyslím si, že bychom se tomu (novému systému emisních povolenek) měli vyhýbat jen proto, že je to složité,“ řekla. Hladík doplnil, že Česko se snaží odkladem zajistit předvídatelné ceny za dopravu a vytápění a předejít tomu, aby nastal cenový šok a skok. Dodal, že ve všech ostatních otázkách, které se týkají zelené politiky, Česká republika stihla termíny požadovaných opatření.
V současnosti emisní povolenky nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentního množství jiného plynu. Státy EU mají výnosy z povolenek využívat na ochranu klimatu.
Sociální klimatický fond byl vytvořen na úrovni EU, aby zmírnil sociální dopady, které vyplývají z rozšíření systému emisních povolenek, uvádí Asociace pro mezinárodní otázky na svém webu. Má vstoupit v platnost rok před spuštěním EU ETS II. Do konce letošního června musí členské státy předložit vnitrostátní „sociální klimatické plány“.
Zdrojem financování fondu budou výnosy z prodeje emisních povolenek. Pro Česko bude v období 2026 až 2032 k dispozici asi 50 miliard korun, přičemž tyto peníze by měly směřovat na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie a nízkouhlíkovou dopravu.
Podle dat Institutu pro politiku a společnost trpělo v Česku v roce 2023 energetickou chudobou 1,3 milionu lidí, což představuje zhruba 13 procent obyvatel ČR. Evropská komise uvádí, že v roce 2022 nebylo schopno udržet své domovy dostatečně vytápěné přibližně 40 milionů Evropanů ve všech členských státech, což představuje 9,3 procenta obyvatel unie.
