Ve plateb pojioven stomatologm kadoron stoup. Roste stka, kolik pojiovna prmrn uhrad poskytovatelm za jednoho pojitnce, i prmrn hrada za jednu nvtvu.
Platby stomatologm stoupaj z roku na rok ve vech slokch agregovan platba, platby za vlastn vkony i platby za stomatologick vrobky, k zdravotn editelka OZP Jitka Vojtov. hrada z roku 2022 na rok 2023 stoupla o vce ne 13,5 procenta, nrst od roku 2018 n tm 48 procent.
Zven vdaje potvrzuj vechny zdravotn pojiovny. A stoup i poet dost o zajitn stomatologick pe.
Zatmco v roce 2023 jsme pijali 3 155 poadavk za cel rok, v letonm roce jen za prvn ti kalendn msce to bylo u 1 011 poadavk na vyhledn a zajitn stomatologa, komentuje vedouc Asistenn sluby OZP Jana Jekov.
Mme dost zuba?
Nejastjm dotazem klient pojioven je: Najdte mi v blzkosti mho bydlit dobrho a levnho zubae.
Hledn levnho stomatologa, kter je vysoce kvalifikovan, pjemn a m hned volno, je jako ekn dvky na prince na blm koni, nikdo takov dosud nebyl spaten nikde na svt, k s lehkou nadszkou prezident esk stomatologick komory (SK) Roman mucler. Podle nj je stomatolog dostatek; tvrd, e pojiovny jen nakoupily mlo pe.
Zdravotn pojiovna ministerstva vnitra R si nechala zpracovat analzu, kter ukazuje, e dostupnost stomatologick pe se li v zvislosti na regionech. Nkde je kapacita smluvnch stomatolog naplnna a asto tam dochz k odmtn novch klient. Jinde byly zase zaznamenny del dojezdov asy, vysok mnostv pojitnc na jednoho stomatologa nebo vysok vk zuba.
V esku je poet zubnch lka na poet obyvatel nad prmrem ostatnch srovnatelnch sttu EU. V roce 2022 bylo podle dat SK aktivn innch tm 8 700 zubnch lka. To odpovd zhruba 1 200 registrovanch pacient na jedno pracovit zubnho lkastv.
Problmem je nerovnomrn rozloen stomatologickch pracovi po esku, kdy v nkterch lokalitch je lka mlo, jinde naopak nadbytek. Dalm problmem je skutenost, e st zubnch lka nem o smlouvy se zdravotnmi pojiovnami zjem a sv sluby nabzej pouze za pmou hradu od pacienta, k Jan Mates z Vojensk zdravotn pojiovny R.
Situaci v oblasti stomatologie chce zlepit ministerstvo zdravotnictv, a to prostednictvm novely zkona o veejnm zdravotnm pojitn. Soust novely jsou i zmny v hradch stomatologickch vkon a vrobk.
Novelizac se jednak systm hrad pizpsobuje modernm medicnskm postupm a zrove umouje v ppad, kdy pojitnec poaduje lep materil, zaplatit pouze rozdl v hrad mezi pln hrazenou a sten hrazenou variantou. Od nabyt innosti tto novely by tak mlo dochzet ke zvyovn ochoty poskytovatel stomatologick pe pijmat do pe pojitnce a nabzet ir spektrum pln i sten hrazen stomatologick pe, vysvtluje mluv ministerstva Ondej Jakob.
Hledte zubae? Pome vae pojiovna
Ukonil v zuba smlouvu s pojiovnou? I to me bt zejmna v posledn dob docela ast situace. Zdravotn pojiovny jsou povinny zajistit poskytovn hrazench slueb svm pojitncm.
esk prmyslov zdravotn pojiovna eviduje ron asi 5,5 tisce dost o zajitn stomatologick pe nap celou R. Vzhledem ke skutenosti, e ve svm pojistnm kmeni registrujeme 1,3 milionu pojitnc, nen tento poet nijak vysok, ovem vzhledem ke kapacitnm monostem poskytovatel je zajiovn pe nron, uvd mluv pojiovny Elenka Mazurov.
Pokud i vy hledte zubnho lkae, obrate se na svou zdravotn pojiovnu, mla by vm pomoci. Nebo vyuijte online formul ministerstva zdravotnictv.
Co (ne)hrad pojiovna
Rozsah pe, kter je hrazena ze veobecnho zdravotnho pojitn, je rzn podle toho, zda je pe poskytovna smluvnm i nesmluvnm zdravotnickm zazenm. V ppad, e stomatologick zdravotnick zazen nem uzavenou smlouvu se zdravotn pojiovnou pacienta, je z veejnho zdravotnho pojitn hrazena pouze akutn, neodkladn pe.
Povinnost lkae je nabdnout oeten, kter je pln hrazeno z veejnho zdravotnho pojitn. Vechny stomatologick vkony, kter jsou pln hrazeny z veejnho zdravotnho pojitn jsou obsaeny v hradov vyhlce platn pro pslun obdob. U tchto vkon je neppustn jakkoliv hrada pacientem, tedy lka po vs nesm poadovat dn doplatek.
Me vm ale teba nabdnout oeten s pouitm nadstandardnch materil. Takov oeten pak ji nen hrazeno ze veobecnho zdravotnho pojitn a cel vkon si hradte sami. Ceny tchto vkon jsou kalkulovny individuln v rmci konkrtn ordinace, mte ale prvo bt ped oetenm seznmeni s cenou vkonu a nahldnout do cenku ordinace. Povinnost lkae je vystavit potvrzen o hrad.
Akutn problm mus oetit kad zuba
Nemte registrujcho zubnho lkae a pepadla vs ukrutn bolest estky vlevo nahoe. Co te, zubn pohotovosti se kad boj, tam pr zuby jenom trhaj? Nemuste se bt a nemuste ani ekat na non pohotovost. Podle prezidenta SK to nedv smysl a v mnoha zemch EU zubn pohotovosti ani neexistuj.
Pokud mte akutn problm, mus vs oetit kterkoli stomatolog i bez smlouvy se zdravotn pojiovnou. Jestlie by se tak nestalo, podobn proheky trestme, uvd Roman mucler.
Vichni pojitnci star 18 let maj nrok na preventivn prohldku hrazenou ze zdravotnho pojitn jednou ron. Dti a thotn eny mohou preventivn prohldky u stomatologa vyut dvakrt za rok.
Stomatologick pe je na pomez zdravotnch slueb a estetick pe. Proto na rozdl od ostatnch zdravotnch slueb nen st vkon (a to vetn pouitho materilu) hrazena ze zdravotnho pojitn, ale plat si je klient.
Zdravotn pojiovny ale na pi o zuby pispvaj.
Veobecn zdravotn pojiovna
Dospl klienti, kte v uplynulch 24 mscch absolvovali prohldku u praktickho lkae, mohou zadat o pspvek na dentln hygienu ve vi 1 000 korun. Pspvek (na oeten a instrukt) mohou erpat i dti star jednoho roku. Dti a mladistv do 18 let maj nrok na pspvek i bez splnn podmnky absolvovn prohldky u praktickho lkae pro dti a dorost.
Zdravotn pojiovna ministerstva vnitra R
V preventivnm programu nabz pspvek na slubu dentln hygieny, na rovntka nebo kurzy pe o dtsk zuby, dtem a 1 500 K , dosplm a 500 K.
esk prmyslov zdravotn pojiovna
Pispv 1 000 korun dtem na rovntka. V rmci programu Bonus Plus lze erpat 250 korun na stn hygienu.
Oborov ZP zamstnanc bank, pojioven a stavebnictv
A 1 000 K pispv klientm na dentln hygienu. Krom toho mohou pojitnci vyut sv kredity nasbran v klientsk aplikaci VITAKARTA a vymnit je za pspvek na rovntka, nebo dentln pomcky.
Vojensk zdravotn pojiovna
Vem pojitncm bez ohledu na vk poskytuje pspvek 500 K ron na dentln hygienu. Dtem pak pspvek na peetn hlubokch rh v zubech, tzv. fisur (od 6 do 14 let vku) a na rovntka (do 18 let vku).
RBP, zdravotn pojiovna
Dtem a mldei do 18 let pispv na rovntka a do ve 1 000 K. Pro zletil pojitnce 19+, kte aktivn pouvaj aplikaci my213, nabz pspvek do ve 700 K na hradu dentln hygieny. Pojitncm nad 60 let vku pispv na hradu doplatk na zubn nhrady i jejich opravy, vetn nkupu fixanch a isticch prostedk pro celkov zubn nhrady zakoupen v lkrnch. Na tyto aktivity je monost erpat do ve 1 000 K.
Zamstnaneck pojiovna koda
Pispv na dentln hygienu ve vi 700 K pro pojitnce do 18 let, pro dospl pak v stce do 400 K. Nabz i pspvek 2 000 K na kadou elist na fixn ortodontick apart.
