Aktualizace: 12.05.2024 19:23
Praha – Pět ze sedmi zápasů v základní skupině, případná čtvrtfinále i finále sehrají čeští hokejisté na domácím mistrovství světa v Praze až ve večerním čase od 20:20. Přizpůsobují tomu svůj denní režim. Vzhledem k velmi pozdní večerce kladou důraz hlavně na dostatečný spánek. Bydlí v hotelu Stages hned naproti O2 areně, takže nemají problém s cestováním. Na zápas ale přesto jezdí větší část z nařízení Mezinárodní hokejové federace z marketingových důvodů autobusem.
„Je trošku jiný ten rozpis, na druhou stranu je to pro všechny stejné, nebo tak nějak podobné. Teďka jsme hráli dva zápasy ve dvou dnech, přeci jen člověk skončí hodně pozdě a jí hodně pozdě. Než usne, tak to chvíli trvá. Zaberu třeba až kolem druhé, takže potom je spánek hodně důležitý. Co nejvíc se vyspat a hlavně zase nějakým způsobem tělo zaktivovat, aby bylo připravené na další zápas nebo další den,“ řekl novinářům obránce Michal Kempný.
„Zápasy začínají pozdě večer, takže spánek je důležitý,“ doplnil útočník Daniel Voženílek. V dnešním dnu zápasového volna je prostor na jeho doplnění. „Dopoledne jsme si dali regeneraci, někdo šel na kolo, jiní zase do sauny. Odpoledne asi dojde i na spánek. Program máme náročný, tak se volné odpoledne hodí. Možná někdo půjde na procházku, třeba já konkrétní plán ještě nemám. Chtěl bych si ale zdřímnout a pak se třeba někde cournout a dát si kafe. A možná se podívám i na hokej,“ řekl.
Hned na úvod v pátek proti Finsku (1:0 po samostatných nájezdech) a v sobotu proti Norsku (6:3) hráli svěřenci kouče Radima Rulíka shodně od 20:20. V pondělí je to čeká opět se Švýcary, o den později nastoupí proti Dánsku už v 16:20. V pátek je ale opět večer na programu duel s Rakouskem a v sobotu s Velkou Británií. V úterý 21. května budou hrát Češi s Kanadou od 16:20.
O dva dny později by hráli čtvrtfinále od 20:20, v sobotu 25. května by v semifinále nastoupili už ve 14:20. O den později se hraje v 15:20 o bronz a o pět hodin později finále.
„O půlnoci máme večeři a usínám třeba ve dvě. Nejde mi hned zabrat, převaluju se v posteli. Pro tělo je to jiné, než když hrajeme od pěti nebo od šesti,“ podotkl Voženílek.
Kempný nemá na dodatečný spánek pevný režim, nechává to podle pocitu. „Řeším to podle toho, jak se cítím. Když se vyspím v noci dobře, necítím potřebu si lehnout odpoledne, tak třeba nejdu spát. Někdy jsem rozbitý a půlhodinku, hodinku si ještě lehnu odpoledne a trošku dospím spánkový deficit,“ uvedl bek Sparty.
Kempný o své tělo hodně dbá a používá i brýle blokující modré světlo. „Ty jsou pro mě zásadní. Mám je vždycky, když na něco koukám na iPadu, tak si je nasadím večer. Samozřejmě hned po zápase co nejdřív, jakmile se dostanu na pokoj nebo na hotel, aby se tělo celkově celé zklidnilo. Když nemáme zápas, tak kolem osmé je vždycky nasadím a v deset jdu spát,“ přiblížil Kempný.
„Mám také magnesium, které mě trošku zklidní po zápase. A používám melatonin, který taky podpoří to, aby se mi začalo chtít spát. Pak samozřejmě co nejvíc zklidnit tělo po zápase, protože adrenalin tam pořád je. To je nejzásadnější,“ konstatoval Kempný.
Prášky na spaní nebere ani jeden z nich. „Lehnu do postele, koukám do stropu a snažím se usnout. Žádný fígl nemám. Na pokoji jsem s Michalem Kovařčíkem. Ten má to usínání trochu jednodušší, jelikož nehraje. Je to ale dobrý parťák,“ podotkl s úsměvem Voženílek.
Kempný má samostatný pokoj. „Pro mě je to ideální. Už jsem tady taky jeden z nejstarších,“ komentoval privilegium jednolůžkového pokoje.
To Voženílek musí brát ohledy. „Mám tři malé děti a jsme doma zvyklí usínat brzo. Ani na naše večerní zápasy tady nekoukají, protože už spí. Já taky chodím brzo, okolo desáté nebo půl desáté. I brzo vstávám. S Michalem Kovařčíkem to máme na pokoji rozdílné. Když nehraju zápas, jsem už třeba v sedm vzhůru a on ještě pospává. Musím být potichu,“ doplnil Voženílek .
Hokejisté bydlí v hotelu Stages hned u O2 areny, přesto na zápasy musí alespoň někteří hráči autobusem, protože se natáčí jejich příjezd do haly.
„Pár kluků musí sednout do autobusu a těch sto metrů se nechat odvézt. Většina chce jít podle sebe, někdo ale vždycky musí jet autobusem,“ popsal Voženílek. „Někdo má rád přijít dřív do šatny, někomu nevadí tam přijet jenom dvě hodiny před zápasem. Je nás tak kolem pěti kluků, kteří chodí o trošku dřív, jinak zbytek většinou tím autobusem,“ dodal Kempný.
