Komerční prezentace Aktual.: 9.03.2025 18:05
Praha – Hudba a verše v Praze Bubnech připomněly vyhlazení tzv. terezínského rodinného tábora, kdy nacisté zavraždili v Osvětimi-Březince během noci z 8. na 9. března 1944 téměř 4000 židovských žen, mužů i dětí z tehdejšího Československa. U monumentální sochy Aleše Veselého Brána nenávratna u bývalého nádraží se na pietním aktu sešlo asi 100 lidí. Akci, při níž v Bubnech bubnoval perkusista Jaroslav Kořán, zorganizovali zakladatelé Památníku ticha sdružení nyní ve společnosti Památník šoa Praha. S několika skladbami také vystoupil houslový virtuos Václav Hudeček. Herečka Bára Hrzánová recitovala verše Jaroslava Seiferta.
Bubnování proti tichu mlčící většiny je podle ředitele společnosti a režiséra Pavla Štingla symbolické, obvykle se však odehrávalo na podzim při výročí prvního židovského transportu, který odjel z Prahy v roce 1941. Štingl řekl, že je třeba varovat před slepotou a hluchotou, které už v minulosti vedly ke katastrofě, ale také před egem vládců. „Znovu nastupují cestu stejným marasmem, o němž hovoříme ve vzpomínkách na chvíle před válkami minulého století. A zbytek světa tomu přihlíží, nebo přímo zírá,“ řekl Štingl.
Ohlásil také nový projekt – korespondenční dialog současníků s těmi, kdo se nevrátili. Z dopisů může vzniknout kniha nebo také koncert, uvedl Štingl. Akce pod širým nebem se mezi jinými účastnili rabín Karol Sidon nebo starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha sobě). Čižinský ČTK řekl, že kromě pietního aktu si přišel připomenout 10 let od instalace monumentu Aleše Veselého Brána nenávratna, kolejnice zdvižené k nebi, symbolizující i biblický Jákobův žebřík.
Likvidace terezínského rodinného tábora představuje největší jednorázovou masovou vražda československých obyvatel. Byla dvojitou zradou, protože z Terezína do tábora lidé odjížděli s uměle živenou nadějí, že budou jejich rodiny žít a vzdělávat se pohromadě. V noci z 8. na 9. března 1944 nahnali nacisté do plynových komor 3792 žen, mužů i dětí ze sekce BIIb, což bylo značení pro osvětimský blok, v němž tábor sídlil. Událost se na témže místě jako dnes připomíná od roku 2015.
U nádraží Praha – Bubny by měla brzy začít rekonstrukce v režii státního Centra paměti a dialogu Bubny (CpdB) a za státní peníze. Rovněž CpdB vedené od loňska Pavlínou Šulcovou dnes připomínalo výročí vyhlazení terezínského rodinného tábora při filmovém festivalu Minulost v přítomnosti v kině Přítomnost na Žižkově. CpdB se má také starat o budoucí náplň památníku v Bubnech po rekonstrukci. Archivy a artefakty získané Památníkem ticha mu však nepatří, získala je Štinglova obecně prospěšná společnost. Štingl opakovaně dal najevo obavy, že pod patronací státu vznikne v Bubnech objekt zbavený původního obsahu a smyslu.
