Aktual.: 30.06.2026 16:39
Praha – Česko bude muset vzhledem k rychlosti změny klimatu urychlit úpravu způsobů hospodaření s vodou, sdělil ČTK hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj lze v budoucnu předpokládat rychlejší střídaní extrémů, které budou zahrnovat velká sucha, vlny veder a intenzivní přívalové srážky. Česko podle hydrologa potřebuje zdravější krajinu pro vsakování a zpomalení odtoku vody, nádrže a soustavy pro řízené hospodaření s vodou a pravidla pro období nedostatku.
Suchá krajina se v horku chová jinak než krajina nasycená vodou, uvedl Vizina. Pokud je v půdě dost vláhy, významná část sluneční energie se spotřebuje na výpar vody z půdy a rostlin, což okolí přirozeně ochlazuje. Když je půda suchá, tento „klimatizační“ efekt krajiny slábne a energie, která by se jinak využila na výpar vody, se mění převážně na ohřev povrchu a vzduchu nad ním. Suchá krajina tak může vlny veder ještě zesilovat.
Podle Viziny je v podmínkách České republiky základem udržet vodu v krajině a zpomalit její odtok. „To znamená lépe se starat o půdu, obnovu mokřadů, tůní, remízků, niv a přirozenějších toků, ale i omezení dalšího zpevňování ploch,“ popsal.
Samotná krajina ale problém se suchem podle hydrologa nevyřeší, nutná budou i technická a organizační opatření. Důležitá podle něj do budoucna bude především práce s vodními nádržemi a vodárenskými soustavami. „Bude třeba lépe řídit zásoby, aktualizovat manipulační řády a propojovat vodárenské soustavy tak, aby bylo možné překlenout lokální výpadky zdrojů. Stát i kraje budou muset jasněji nastavovat priority odběrů v době sucha,“ zdůraznil Vizina.
V extrémních situacích musí být podle něj zřejmé, co má přednost, jestli pitná voda, kritická infrastruktura, zemědělství nebo průmysl. Dalším důležitým opatřením musí podle hydrologa být lepší ochrana podzemní vody. Tato voda totiž často zásobuje průtoky v řekách v době beze srážek a zároveň slouží jako zdroj pitné vody.
Vůči nedostatku vody jsou podle hydrologa zranitelné především malé obce a lokální zdroje. Velké vodárenské soustavy mají obvykle větší rezervu, zatímco mělké studny, malé zdroje a menší toky reagují na sucho mnohem rychleji.
Vizina dále uvedl, že podstatná by měla také být změna nakládání měst s dešťovou vodou. Ta by se podle něj měla ideálně vsakovat, akumulovat a být dále využívána například pro městskou zeleň nebo ochlazování prostoru.
Odborník připomněl, že Česko má od roku 2023 koncepci ochrany před suchem pro období let 2023 až 2027, která podporuje opatření na zlepšení monitoringu, předpovědí, hospodaření v zemědělství, ochranu vodních zdrojů a retenční schopnosti krajiny. V praxi jde například o revitalizaci toků, protierozní opatření nebo lepší práci s dešťovou vodou v obcích a městech. Aktuálně se také podle Viziny prověřují i další technická řešení, jako jsou propojování vodárenských soustav, úpravy manipulačních řádů nádrží či nové vodní zdroje.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
