IHR: Při protestech v Íránu zahynulo nejméně 648 demonstrantů

Vzhledem k odpojení internetového spojení, které trvá už od čtvrtka, a přísně omezenému přístupu k informacím je za těchto okolností extrémně obtížné podobné informace nezávisle ověřit, podotkla nevládní organizace. Íránská vláda informace o počtu obětí nynějšího demonstrací nezveřejňuje.

Jiná nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA), která sídlí ve Spojených státech, ve své nedělní bilanci hovořila o 538 obětech protestů, z toho 48 podle ní připadá na členy bezpečnostních složek, a o 10.600 zadržených. I ona však upozornila, že skutečný počet obětí je zřejmě vyšší a údaje o počtu mrtvých, které denně aktualizuje po prověření informací od své sítě aktivistů v Íránu, zřejmě dále porostou.

IHR dnes vyjádřila hluboké znepokojení nad „neustálým zabíjením demonstrantů a nad rizikem hromadných poprav zadržených osob“ a vyzvala svět, aby na vývoj v Íránu reagoval. „Mezinárodní společenství je povinno ochránit civilní demonstranty před masovým zabíjením ze strany islámské republiky a íránských revolučních gard. Vyzýváme občany a občanskou společnost v demokratických zemích, aby své vlády na tuto odpovědnost upozornili,“ uvedl ve zprávě ředitel IHR Mahmood Amiry-Moghaddam.

Současné protesty v Íránu jsou největší od demonstrací z přelomu let 2022 a 2023, které následovaly po smrti mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové v policejní cele. Roznětkou nynějších nepokojů se staly 28. prosince protesty obchodníků v Teheránu rozhořčených poklesem hodnoty íránské měny rijál. Postupně se k nim přidaly další skupiny obyvatel včetně vysokoškolských studentů, nepokoje tak přerostly v rozsáhlé protivládní demonstrace po celé zemi. Ještě před odpojením internetu se protesty podle IHR rozšířily do všech 31 provincií a zhruba 120 měst.

Macron odsoudil násilí Íránu vůči vlastním občanům

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes odsoudil násilí íránského režimu vůči vlastním občanům při potlačování protivládních protestů. Od 28. prosince, kdy demonstrace proti teokratickému režimu v Íránu začaly, zemřelo podle nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) nejméně 648 demonstrantů a tisíce dalších utrpělo zranění. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová dnes kvůli brutálnímu potlačování demonstrací pohrozila Íránu novými sankcemi, informoval web Politico.

„Odsuzuji státní násilí, které bez rozdílu cílí na íránské ženy a muže, kteří odvážně požadují respektování svých práv,“ napsal Macron na síti X. Dodal, že Francie stojí po boku těch, kteří se rozhodli hájit svá základní práva a svobody. Íránští činitelé varují, že demonstrantům neustoupí a že jim hrozí trest smrti. Úřady také již více než tři dny v zemi blokují internet a mezinárodní telefonické spojení.

Šéfka diplomacie EU dnes uvedla, že je připravena navrhnout nové sankce, které by rozšířily již platné postihy přijaté v minulých letech kvůli porušování lidských práv, možné snaze Teheránu získat jadernou zbraň či kvůli jeho podpoře Ruska v agresi proti Ukrajině. Mluvčí unijní exekutivy připomněl, že jakýkoli návrh musí být jednomyslně přijat všemi členskými státy EU.

Americký prezident Donald Trump vůči íránskému režimu zaujal tvrdší postoj a pohrozil Teheránu tvrdým zásahem. Írán po Trumpových slovech dnes navrhl se Spojenými státy společná jednání. Možná schůzka se podle Trumpa připravuje, šéf Bílého domu ale nepotvrdil žádný konkrétní termín.

Tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu dnes během telefonátu se svým íránským protějškem Alím Larídžáním tvrdě kritizoval snahu cizích mocností zasahovat do vnitřních záležitostí Íránu. Informovala o tom agentura Reuters. Larídžání stojí v čele íránské Nejvyšší národní bezpečnostní rady, kterou země ustavila k ochraně íránských zájmů, podpoře islámské revoluce a obraně územní celistvosti.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}