Aktualizace: 15.02.2024 12:51
Praha – Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v lednu výrazně zpomalil na 2,3 procenta z prosincových 6,9 procenta. Inflace je tak nejnižší od března 2021, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) zpomalení inflace znamená konec zdražování, přispěly k němu i kroky vlády. Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl snížení inflace do tolerančního pásma centrální banky uvítal, upozornil však na přetrvávající rizika, kvůli nimž zůstanou úrokové sazby vyšší, než bylo v minulosti obvyklé. Pokles inflace podle analytiků znamená, že ceny rostou pomaleji, nikoli však návrat na jejich dřívější úroveň. Například analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že za roky 2022 a 2023 se cenová hladina zvedla o 27,3 procenta.
V evropském srovnání si Česko v lednu výrazně polepšilo, když ze 41 sledovaných zemí mělo desátou nejnižší inflaci, zatímco v prosinci pátou nejvyšší, upozornila investiční platforma Portu. Česko má podle ní nižší inflaci než všechny sousední země. Nejnižší inflaci v EU měla Litva s 0,7 procenta, nejvyšší Rumunsko se 7,4 procenta.
Zpomalení meziroční inflace podle statistiků ovlivnily především ceny týkající se bydlení. Především ceny elektřiny zmírnily v lednu růst na 13,3 procenta, když předtím loni v prosinci rostly o 142,4 procenta. Pokračovalo meziroční zlevňování nealkoholických nápojů a potravin. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 procenta.
Podle analytiků se tak nenaplnily obavy z lednových úprav ceníků. „Čilé diskuse probíhaly ohledně cen potravin a zda obchodníci promítnou nižší DPH do konečných cen pro zákazníky a vypadá to, že prodejci byli v nastavení svých cenových požadavků spíše umírněnější,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Martin Kron.
„Je to dobrá zpráva, znamená konec dvouletého zdražování,“ řekl o lednové inflaci Fiala. Podle něj se naplňuje jeho vyjádření z vánočního projevu, kdy sliboval letos zlepšení ekonomické situace. Nižší inflace podle něj bude znamenat růst reálných mezd, které minulé dva roky klesaly. Projeví se i ve zlevnění úvěrů, což by mohlo pomoci firmám i celé ekonomice.
Fiala také uvedl, že za poklesem inflace stojí řada faktorů, mezi nimi i kroky vlády. Zmínil snižování veřejných výdajů, snahu řešit v Evropské unii vysoké ceny energií a tlak na výrobce i prodejce, aby tlačili ceny dolů a v Česku nebylo dráž než v jiných zemích EU.
„Vzhledem k extrémním hodnotám inflace na počátku loňského roku a současné snížené poptávce vlivem poklesu reálných mezd je snížení rychlosti zdražování očekávatelné,“ napsal však ČTK v reakci poslanec opoziční SPD Jan Hrnčíř.
Bývalá šéfka státní kasy a předsedkyně klubu opozičního ANO Alena Schillerová uvedla, že v oblastech vládních daňových změn, jako je bydlení, voda, hromadná doprava, energetika, teplo nebo služby, dochází i letos k dalšímu zdražování. „Inflační tornádo navzdory krokům Fialova kabinetu podle očekávání pomalu odeznívá, ale škody po něm jsou jedny z největších ve vyspělém světě,“ uvedla pro ČTK Schillerová. Upozornila, že se v mnoha oblastech dále zdražuje, a to z „extrémní prosincové základny“.
Podle údajů ČSÚ zdražily ve srovnání s rokem 2020 všechny sledované potraviny, některé o desítky procent. Proti loňsku naopak devět ze 13 sledovaných potravin zlevnilo. Průzkumy cen ČSÚ nicméně nevstupují do výpočtu měsíčních spotřebitelských cen.
Snížení inflace do blízkosti dvouprocentního cíle ČNB uvítal i Michl, o vítězství nad ní ale nehovořil. „Zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro cenovou stabilitu. Jádrová inflace je stále vysoká. Oslabování koruny a deficit veřejných financí jsou proinflační rizika,“ uvedl. To jsou podle něj argumenty, proč úrokové sazby snižovat opatrně a proč proces snižování sazeb můžeme kdykoliv zastavit.
„Pokles inflace je bezesporu výsledkem utažení měnové politiky v předchozím období, úrokové sazby a kurz v české ekonomice působí. I to ukazuje, jak důležitá je vlastní měnová politika. Jiná debata je, zda zpřísnění měnové politiky nemělo být silnější či rychlejší a pokles inflace nemohl nastat dříve,“ řekl ČTK ekonom skupiny DRFG Martin Slaný.
Podle analytiků nahrává pokles inflace dalšímu razantnímu snižování úrokových sazeb ČNB. „Proti příliš rychlému snižování úrokových sazeb ale bude hovořit slabší koruna: ta v reakci na dnešní data o inflaci krátce oslabila nad úroveň 25,50 za euro,“ upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
