Aktual.: 10.12.2024 14:13
Praha – Spotřebitelské ceny se v Česku v listopadu meziročně zvýšily o 2,8 procenta, meziroční inflace se tak proti říjnu nezměnila. Ve srovnání s předchozím měsícem ceny vzrostly o 0,1 procenta, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace byla nižší, než očekával finanční trh, skončila i mírně pod prognózou České národní banky (ČNB). V prosinci analytici předpokládají zvýšení inflace kvůli vlivu srovnávací základny, v příštím roce podle nich bude tempo růstu cen znovu zpomalovat.
V mezinárodním srovnání inflace si Česko proti říjnu nepolepšilo ani nepohoršilo. Ze 41 sledovaných evropských zemí nadále mělo 15. nejvyšší inflaci, vyplývá z analýzy investiční platformy Portu. Při srovnání se sousedními státy byl cenový růst v Česku umírněnější než v Polsku, kde dosáhla inflace 4,6 procenta, i než na Slovensku, kde byla 3,1 procenta. Naopak v Německu byla inflace 2,2 procenta, v Rakousku 1,9 procenta.
Na meziroční růst cenové hladiny v ČR měly v listopadu podle ČSÚ nadále největší vliv ceny bydlení. Ceny nájemného z bytu byly vyšší o 6,3 procenta, vodné zdražilo skoro o 11 procent a stočné o 13,4 procenta. Za teplo a teplou vodu lidé platili o 8,5 procenta více. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Ceny zboží v listopadu úhrnem vzrostly o 1,4 procenta. Služby meziročně zdražily o 5,2 procenta.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila listopadová data o inflaci vyznívají optimisticky. „Většina sledovaných kategorií se vyvíjela normálně, tedy přibližně v souladu s dvouprocentním inflačním cílem centrální banky,“ uvedl. „Za celý letošní rok tak tuzemská inflace míří ke snesitelným 2,5 procentům a existuje dobrá šance, že ani rok 2025 nepřinese velké cenové drama,“ dodal.
Inflace byla v listopadu o 0,1 procentního bodu nižší, než předpokládala ČNB, ve struktuře spotřebního koše ale nebyly výrazné odchylky od její prognózy. Mírně rychlejší byl růst regulovaných cen, naopak pomaleji zdražovaly potraviny, nápoje a tabák a výraznější byl i pokles cen pohonných hmot. Jádrová inflace, která zahrnuje výrobky a služby nepodléhající regulaci ani výrazným cenovým výkyvům, dosáhla 2,3 procenta, proti říjnu se snížila o 0,1 procentního bodu.
V prosinci předpokládají analytici i centrální banka zrychlení inflace nad tři procenta. „K tomu přispěje statistický efekt nízké základny z prosince minulého roku, kdy obchodníci s předstihem promítali snížení DPH na potraviny,“ uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. V příštím roce předpokládá postupné zpomalování růstu cenové hladiny k dvouprocentnímu cíli ČNB. Jádrová inflace se ale podle něj bude nadále pohybovat mírně nad dvěma procenty.
Vývoj inflace podle analytiků nedává jasné vodítko ohledně toho, zda bankovní rada ČNB bude příští týden pokračovat ve snižování úrokových sazeb, nebo proces přeruší. Část odborníků očekává ponechání základní úrokové sazby na čtyřech procentech, část snížení o čtvrt procentního bodu.
