Iniciativa: Za 15 let přibylo pacientů záchranné služby o více než 50 %

„Zatímco v roce 2010 záchranná služba za celý rok zajistila péči ve 689.142 případech, v roce 2024 už toto číslo dosáhlo 1,050.015,“ napsal Hlávka, který je ředitelem Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity v Brně.

Data IEZ čerpá z Národního zdravotnického informačního portálu, který je službou ministerstva zdravotnictví (MZd). Ukazují podle ní také, že nejméně lidí za měsíc záchranáři ošetřili v únoru 2010 (53.977), nejvíc v prosinci 2022 (98.861). Prosinec je podle dat dlouhodobě nejnáročnějším měsícem v roce, následují červenec a srpen.

Průměrně záchranáři předloni v celém Česku ošetřili 96 pacientů na tisíc obyvatel, nejvíc v Karlovarském (132), Libereckém (114) a Ústeckém kraji (111). „Tento trend může souviset se specifickou socioekonomickou strukturou a často i horší dostupností běžných obvodních lékařů či lékařských pohotovostí, což může vést k tomu, že lidé častěji volají tísňovou linku,“ uvedla IEZ v analýze dat.

V absolutních počtech drží prvenství Praha, v přepočtu na počet obyvatel je počet pacientů průměrný. Nejnižší zátěž ZZS je v Jihočeském kraji (81), na Vysočině (86) a Královéhradeckém kraji (89).

Už v roce 2023 upozornila na problém nadužívání ZZS v dopise premiérovi a ministru zdravotnictví Rada Asociace českých a moravských nemocnic. „Zneužívání a nadužívání zdravotní péče v masovém měřítku se stalo neúnosným. Urgentní příjmy nemocnic jsou zahlceny pacienty s chronickými, často banálním problémy, kterým se nechce čekat na termín u praktického lékaře, nebo jim vyhovuje ošetření ve večerních hodinách a o víkendu,“ uvedla rada v dopise.

Žádný dopad už podle nich nemá regulační poplatek 90 korun, který lidé za návštěvu pohotovosti platí. „Sanitky rychlé záchranné služby mnohdy slouží jako taxislužba zdarma a nemocniční lůžka jako dočasné odkladiště seniorů jejich rodinami,“ píše se v dopise. Podle některých odhadů jsou pacientů, kteří by mohli využít jinou zdravotní péči a dopravu za ní než ZZS až desítky procent.

V roce 2019 server Aktuálně.cz napsal o návrhu poslance ANO Milana Brázdila, který pracuje jako lékař ZZS, aby lidé po příjezdu sanitky platili tisíc korun. Těm, u kterých by lékaři zásah vyhodnotili jako oprávněný, by se peníze vrátily.

„Běžný kašel vydávaný za dušnost, horečky při chřipkové epidemii, několik týdnů či měsíců trvající bolesti zad, výměna močové cévky, odstranění klíštěte a další,“ jmenoval tehdy šéf Asociace záchranných služeb Marek Slabý, který se stal v roce 2022 senátorem za KDU-ČSL, ODS a TOP 09, nejčastější příklady výjezdů, pro které ZZS určená není. Ministerstvo zdravotnictví dříve navrhovalo, aby v případech zjevného zneužití výjezdu musel pacient práci ZZS zaplatit. Kritici návrhu argumentují tím, že lidé často tíži svých potíží neumí posoudit a mohli by se kvůli poplatku bát zavolat si pomoc.

Více než polovinu ze zhruba jednoho milionu pacientů ošetřených v roce 2024, konkrétně zhruba 520.000, tvořili předloni loni lidé nad 65 let věku. Situace se tak zhoršuje i kvůli stárnutí populace. Náklady pojišťoven na zdravotnickou záchrannou službu loni představovaly 5,71 miliardy korun, o pět let dříve to bylo 2,8 miliardy. Lékařů loni pracovalo u záchranné služby podle evidence její asociace zhruba 860, nelékařů přes 3700, řidičů bylo 2300.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}