Aktual.: 8.04.2026 13:51
Teherán/Washington/Kuvajt – Írán, Spojené státy a Izrael v noci na dnešek SELČ oznámily dvoutýdenní příměří ve válce na Blízkém východě, kterou začaly 28. února americké a izraelské útoky na Írán. V reakci ohlášený klid zbraní začaly prudce klesat ceny ropy a plynu v očekávání, že se obnoví plný tok těchto surovin přes Hormuzský průliv, který během války Teherán blokoval. Dohoda se ale podle Izraele nevztahuje na jeho boj s libanonským proíránským hnutím Hizballáh, ačkoli Pákistán, který příměří zprostředkoval, tvrdí opak. V pátek by se v Islámábádu mělo jednat o mírové dohodě. Příměří přivítali mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres, německý kancléř Friedrich Merz či britský premiér Keir Starmer. Všichni zdůraznili, že nyní je třeba pracovat na dosažení trvalého míru na Blízkém východě.
Kuvajt a Spojené arabské emiráty (SAE) dnes oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala o tom agentura AFP. Íránská tisková agentura Mehr předtím informovala, že terčem nepřátelského útoku se stala dvě ropná zařízení na íránském území.
Příměří bylo oznámeno krátce předtím, než mělo vypršet ultimátum, které dal Íránu americký prezident Trump. Šéf Bílého domu v úterý vystupňoval výhrůžky adresované Teheránu, když prohlásil, že zničí celou jednu civilizaci, pokud Írán nepřistoupí na dohodu s USA. V noci na dnešek SELČ pak americký prezident na sociální síti Truth Social napsal, že souhlasí s dvoutýdenním přerušením úderů na Írán, pokud Teherán okamžitě otevře Hormuzský průliv. Dodal, že Írán předložil desetibodový návrh, který může být základem pro další jednání.
Dnes odpoledne SELČ Trump uvedl, že Spojené státy budou úzce spolupracovat s Íránem a budou jednat o uvolnění cel a sankcí. V Teheránu podle Trumpa došlo k „produktivní“ změně režimu a země již nebude obohacovat uran. Zemím, které dodávají Íránu zbraně, šéf Bílého domu zároveň pohrozil okamžitým zavedením cel na dovoz do USA ve výši 50 procent.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes oznámil, že podporuje příměří mezi USA a Íránem. Zdůraznil však, že tato dohoda se nevztahuje na Libanon, kde izraelská armáda bojuje s proíránským hnutím Hizballáh. Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf přitom krátce předtím prohlásil, že Írán a USA i jejich spojenci souhlasili s okamžitým příměřím v celém regionu Blízkého východu, včetně Libanonu. Libanonská tisková agentura NNA dnes ráno ohlásila nové údery izraelské armády v jižním Libanonu, zatímco Hizballáh podle tří libanonských zdrojů agentury Reuters palbu na severní Izrael a na izraelské síly v Libanonu pozastavil.
Rovněž íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v noci na dnešek uvedl, že Teherán souhlasil s dvoutýdenním zastavení bojů, pokud USA a Izrael přestanou útočit na Írán. Podle AFP též Arakčí řekl, že íránské vedení umožní po dva týdny průjezd Hormuzským průlivem pod dohledem íránské armády.
Trump dnes v rozhovoru s agenturou AFP označil dohodu o 14denním klidu zbraní za naprosté vítězství Spojených států. Dodal, že o íránský obohacený uran bude „dokonale postaráno“, aniž by vysvětlil jak. Prohlásil také, že podle něj Teherán pomohla přivést k jednacímu stolu Čína.
Rovněž íránské vedení a íránská státní média prezentují dohodu o příměří jako velké vítězství íránského režimu, napsal server BBC. Podle něj Íránci v noci vyšli do ulic Teheránu slavit s vlajkami své země a portréty ajatolláha Modžtaby Chameneího. Ten začátkem března nahradil ve funkci nejvyššího vůdce země svého otce Alího Chameneího, jehož 28. února zabily první americko-izraelské údery na Teherán.
Dojednané příměří ocenili ve společném prohlášení lídři Francie, Itálie, Německa, Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Španělska a institucí EU. Cílem nadcházejících dnů podle nich musí být vyjednání rychlého a trvalého konce války, kterého lze dosáhnout pouze diplomatickou cestou. Podle českého ministerstva zahraničí je příměří důležitým krokem k deeskalaci konfliktu a ke globálnímu uvolnění ekonomického tlaku.
USA a Izrael zdůvodňují válku proti Íránu tím, že Teherán pro ně představuje hrozbu, zejména proto, že se snaží získat jadernou zbraň. To ale íránský teokratický režim popírá, ačkoliv dříve obohacoval uran na úroveň vyšší, než je potřeba pro využití v jaderné energetice. Alí Chameneí navíc před lety vydal fatvu (nábožensko-právní stanovisko islámské autority), která jaderné zbraně zakazuje s odůvodněním, že nejsou v souladu s náboženskou doktrínou režimu. Washington a Teherán před 28. únorem vedly o íránském jaderném programu nepřímé rozhovory.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
