Aktual.: 1.04.2026 16:28
Londýn – Íránská bezohlednost při blokádě Hormuzského průlivu ohrožuje globální ekonomickou bezpečnost, uvedla britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová při on-line schůzce přibližně 40 zemí. Zástupci Francie, Německa, Kanady, Indie či Spojených arabských emirátů podle ní diskutovali o důsledcích uzavření této klíčové námořní cesty i o nutnosti obnovit svobodu plavby, uvedly agentury AFP a Reuters. Spojené státy se ke schůzce nepřipojily.
Mluvčí české diplomacie Adam Čörgő ČTK potvrdil informace serveru Novinky.cz, že za Česko se on-line jednání zúčastnil náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský.
„Viděli jsme, že Írán zneužil mezinárodní námořní trasu k tomu, aby si vzal globální ekonomiku jako rukojmí,“ uvedla v úvodním projevu Cooperová, jejíž země schůzce předsedala. Většinu času jednali zástupci zúčastněných států bez přítomnosti médií. Příští týden bude Londýn předsedat schůzce na úrovni zástupců armád zemí, které se zúčastnily dnešní schůzky. Podle britského ministerstva obrany mají „prozkoumat proveditelné možnosti, jak zajistit přístupnost a bezpečnost plavby v Hormuzském průlivu“.
Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské útoky na Írán, výrazně ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Touto klíčovou námořní cestou běžně proudí asi pětina světových dodávek ropy a plynu a jeho uzavření má přímý dopad na ceny energií po celém světě.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu ve středu večer (v noci na dnešek SELČ) uvedl, že země, které získávají ropu z Hormuzského průlivu, by se o tuto námořní cestu měly postarat. Průliv se podle něj otevře přirozenou cestou, až skončí boje.
Podle agentury Reuters evropské země nejprve odmítaly dřívější Trumpovy požadavky, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě kvůli možnosti, že tím budou vtaženy do konfliktu. Obavy z dopadu rostoucích cen energií je však přiměly k pokusu o vytvoření koalice na obranu vlastních zájmů. Podle předchozích informací by v čele této skupiny mohly stát Francie a Británie.
Mluvčí francouzského generálního štábu Guillaume Vernet na dnešní tiskové konferenci uvedl, že proces zajištění Hormuzského průlivu bude probíhat v několika fázích a bude možné jej zahájit až poté, co se bojové operace uklidní, či skončí. Doplnil, že zajištění bezpečnosti lodí plujících touto cestou bude nutné koordinovat i s Íránem, což je však podle něj prozatím nepravděpodobné.
O budoucnosti Hormuzského průlivu budou podle Teheránu rozhodovat Írán s Ománem
Hormuzský průliv leží v teritoriálních vodách Íránu a Ománu, a proto o jeho budoucnosti budou po válce rozhodovat obě tyto země. V rozhovoru se stanicí Al-Džazíra to uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Írán je podle něj připraven na pozemní invazi Spojených států. Ministr také potvrdil, že je v kontaktu se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Stevem Witkoffem, nicméně se podle něj nejedná o vyjednávání.
Z íránské perspektivy je průliv otevřen pro plavidla většiny zemí světa a uzavřen je pouze pro plavidla států, které jsou s Íránem ve válce, uvedl Arakčí. Teherán podle něj nemůže nechat nepřátele využívat íránské teritoriální vody pro jejich obchodní účely.
Podle ministra některé země s íránskou vládou o proplutí svých lodí jednaly. Průlivem propluly indická, pákistánská, turecká a čínská plavidla, dodal. Přestože má podle Arakčího o budoucnosti průlivu rozhodovat pouze Írán s Ománem, ostatní země Perského zálivu trvají na tom, že i ony musí být součástí jednání.
Írán podle Arakčího nevěří, že by vyjednávání s USA mohlo přinést jakékoliv výsledky. „Důvěra je na bodu nula. Nevidíme žádnou upřímnost,“ dodal. Podle ministra nemá Írán s vyjednáváním se Spojenými státy dobrou zkušenost. Obě země loni jednaly o íránském jaderném programu, v červnu však Izrael a USA provedly vzdušné údery na jaderná zařízení a další cíle v Íránu. Letošní obnovené rozhovory ukončil izraelsko-americký útok 28. února, který rozpoutal nynější regionální válku. Teherán poté mimo jiné ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, což způsobilo značný nárůst cen ropy a zemního plynu.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyzýval k znovuotevření průlivu. V pondělí Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že pokud nebude brzy dosaženo dohody o ukončení války a otevření průlivu, USA zcela zničí íránské elektrárny, ropné vrty, ostrov Charg a možná i odsolovací zařízení. V rozhovoru s listem Financial Times také prohlásil, že USA by mohly ostrov Charg obsadit. Ostrov slouží jako exportní terminál pro 90 procent vývozu íránské ropy.
„Čekáme na ně,“ uvedl Arakčí. „Moc dobře víme, jak se bránit. Jsme zcela připraveni čelit jakémukoliv pozemnímu útoku,“ dodal s tím, že doufá, že se Spojené státy takové chyby nedopustí.
Válečné cíle Spojených států jsou od počátku konfliktu nejasné. Kromě zničení íránského jaderného a balistického programu či oslabení íránského námořnictva Trump zmiňoval i změnu vládnoucího režimu v Teheránu. Opakovaně uvedl, že změna režimu fakticky nastala, protože při úderech byla zabita řada jeho představitelů.
Na Trumpovo tvrzení dnes na X ironicky reagoval předseda výboru pro národní bezpečnost íránského parlamentu Ebráhím Azízí. „Trumpovi se konečně splnil sen o změně režimu, ale námořním režimu v oblasti,“ napsal. Hormuzský průliv se podle něj zcela jistě znovuotevře, nicméně ne pro Trumpa, ale pro ty, kdo budou dodržovat nové íránské zákony. „47 let pohostinnosti navždy skončilo,“ dodal.
Íránský parlament začal na konci března připravovat návrh zákona, na jehož základě by Teherán formálně zpoplatnil cestu Hormuzským průlivem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
