Aktual.: 20.09.2024 12:23
Teherán – Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí udělil milost téměř třem tisícům vězňů včetně 40 cizinců, oznámila dnes íránská státní tisková agentura IRNA. Dalším 59 lidem byl podle ní zrušen trest smrti a změněn na trest odnětí svobody.
IRNA uvedla, že Chameneí vyhověl návrhu šéfa íránské justice udělit milost a zmírnit tresty celkem 2887 vězňům. Mezi omilostněnými je 40 cizinců a také 39 osob odsouzených za protistátní činnost.
Mezi omilostněnými je 140 žen a šest osob mladších 18 let.
Chameneí milosti udělil u příležitosti sobotních oslav narození proroka Mohameda.
V únoru letošního roku Chameneí u příležitosti 45. výročí íránské islámské revoluce udělil 2827 milostí. Loni v únoru udělil milost dokonce desítkám tisíc vězňů, včetně osob vězněných v souvislosti s protesty, které v zemi propukly po smrti Mahsy Amíníové. Tato 22letá Íránka kurdského původu zemřela 16. září 2022 v policejní vazbě. Mravnostní policie ji zatkla kvůli nesprávně nasazenému hidžábu. Tím si muslimské ženy zakrývají hlavu a jeho nošení vyžadují íránské zákony.
Amíníová zemřela po několikadenních výsleších. Její smrt vyvolala protesty, které přerostly v největší manifestace proti teokratickému režimu od roku 1979. Vláda proti demonstracím tvrdě zasáhla, podle nevládních organizací při zásazích zemřelo přes 500 lidí a dalších téměř 20.000 bylo zatčeno. Mnozí byli odsouzeni k trestům vězení, desítka z nich byla popravena.
Chameneí milosti pravidelně uděluje u příležitosti různých náboženských svátků spojených se šíitským islámem nebo výročím islámské republiky. Počty milostí a zmírněných trestů v těchto případech jsou v nižších tisících. Podle íránské ústavy je nejvyšší vůdce oprávněn udělit milost nebo zmírnit trest vězňům na návrh šéfa justice. Milost však nelze udělit těm, kteří byli odsouzeni za účast v ozbrojeném boji proti státu, ozbrojený nebo organizovaný obchod s drogami, znásilnění, ozbrojené loupeže, pašování zbraní, únosy, úplatkářství a zpronevěry.
Írán v minulosti zadržel a věznil také několik občanů západních zemí, které využíval k vytváření diplomatického nátlaku. V mnoha případech jsou obviněni z protistátních aktivit. To byl i případ Britky s íránským občanstvím Nazanin Zaghariové-Ratcliffeové, která byla v Íránu zadržena v roce 2016. Odsouzena byla k pětiletému trestu za spiknutí proti íránské vládě a pak na další rok za propagandu. V roce 2022 byla propuštěna, podle íránské polooficiální agentury Fars poté, co britská vláda Íránu zaplatila dluh zhruba 530 milionů dolarů (11,9 miliardy Kč) za nedodanou objednávku tanků sjednanou ještě za vlády šáha Rezy Pahlavího před íránskou islámskou revolucí z roku 1979.
