„Zatímco všichni kolem mě dědili majetky, tak já dědil choroby,“ říká Šmoldas, který má po otci polycystózu ledvin, což je genetické onemocnění, při němž v ledvinách vzniká velké množství cyst, takže se postupně orgán zvětšuje. Ubývá tkáň vlastní ledviny a může dojít k selhání, což vede k nutnosti dialýzy a ideálně transplantace.
„Mám to po otci, který se té chorobě intenzivně věnoval, řešil to s lékaři. Věděl jsem díky němu, že se ta choroba vyvíjí nezávisle na vnějších zásazích, že se s tím zkrátka nedá nic dělat,“ vysvětlil Šmoldas.
Díky medikaci dokázal s tímto onemocněním normálně fungovat. Objevily se ale komplikace. Nejdřív těžký zánět v cystě, pak prodělal infarkt myokardu a následně srdeční selhání. Transplantace ledviny po těchto komplikacích byla nutná. Byl zařazen na seznam čekatelů. Dárce s kompatibilní ledvinovou tkání a shodnou krevní skupinou se našel překvapivě brzy.
„Přečetl jsem si, že to obvykle trvá rok a půl, takže jsem ignoroval dobré rady, jako třeba že mám mít připravené zavazadlo. Říkal jsem si, že když si připravím zavazadlo, tak za rok a půl ho nenajdu, protože jsem senilní. Tak jsem se na to vykašlal, ale telefonát přišel nečekaně brzy, a navíc v noci,“ popsal Šmoldas.
„Ozval se IKEM, že mají pro mě tu ledvinku a jestli mám zájem. To bylo téměř jako by volali z nějakého call centra. A já jsem říkal, že samozřejmě jo, protože mi lakota velí vzít všechno. Abych splnil tu podmínku, že mám přijet se zavazadlem, tak jsem popadl batoh, co jsem měl nejblíž po ruce a narval do něj věci, co jsem měl okolo. Žena řekla, že pojede se mnou, ale já ji přesvědčil, ať nejezdí, že ona nic nedostane,“ popsal s humorem sobě vlastním.
Ten ho přešel pouze v době bezprostředně po operaci. „Samotná operace byla prima, protože té jsem nezúčastnil. Naštěstí anestezie funguje. Potom se člověk probere, vedou z něj rozličné hadičky a když nabude vědomí, tak zjistí, že ho leccos bolí. A bolelo to intenzivně a urputně,“ popsal.
„Navíc jsem měl zvláštní okamžiky, kdy přišly různé vize. Já jsem se náhle ocitl na podezřelém plácku u kašny, kde se setkávaly gangy obchodující s orgány, z jedné strany přicházeli Poláci a z druhé Vietnamci a handlovali s těmi drůbky. Já to pozoroval a nevěděl jsem, kde to jsem a jestli mi vůbec volali z IKEMu nebo to byl někdo jiný, a jestli mi něco přidali, nebo naopak ubrali,“ dodal.
Ivo Šmoldas a Michaela Kuklová v inscenaci Všechno je dovoleno
Transplantace byla úspěšná a Ivo Šmoldas se teď chlubí, že má tři ledviny, protože původní ledviny se při ní obvykle nevyndavají, ale nechávají v těle.
„Jsem vděčen, že mi bylo dopřáno žít v této době, kdy je lékařská věda natolik pokročilá, že dokáže udržovat v kondici i kriply mého typu,“ říká Šmoldas, který se před pár lety stal i divadelním hercem. Hraje několikrát měsíčně a jezdí i zájezdy. „Dostal jsem se na divadelní prkna v době, kdy jsem myslel, že mi bude stačit prkno jedno,“ dodává Ivo Šmoldas.
