Aktualizace: 20.05.2024 19:27
Tel Aviv – Izraelská armáda odhaduje, že z celého Rafáhu se za poslední dva týdny evakuovalo přibližně 950.000 Palestinců, zatímco její jednotky operují pouze ve východní části tohoto města na jihu Pásma Gazy při hranicích s Egyptem. Zhruba 300.000 až 400.000 civilistů ve městě zůstává, hlavně v oblasti u pobřeží a v některých čtvrtích v centru. Informoval o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s odvoláním na armádní informace.
Za více než sedm měsíců války, kterou Izrael v Pásmu Gazy vede proti palestinskému hnutí Hamás v odvetě za jeho teroristický útok ze 7. října, do Rafáhu uprchl více než milion Palestinců. Armáda před dvěma týdny vyzvala k odchodu civilisty z východní části města, než v této oblasti zahájila pozemní akce. Tato evakuační zóna se nicméně týkala jen asi 150.000 lidí, což podle armády znamená, že další stovky tisíc civilistů raději samy opustily i ostatní části města, kam vojáci dosud nevkročili.
Palestinští civilisté se nyní koncentrují převážně v pobřežní oblasti Mavásí severně od Rafáhu, kterou armáda označuje za „humanitární zónu“, a ve střední části pásma v místech, kde izraelské pozemní síly dosud neoperovaly. Významný podíl civilního obyvatelstva se podle armády soustředí také v pobřežní části Rafáhu a v některých oblastech na severu Pásma Gazy.
Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) Philippe Lazzarini o víkendu uvedl, že operace izraelské armády v Rafáhu za necelé dva týdny „donutily k útěku“ zhruba 800.000 lidí. Ti přitom podle něj už nemají kam jít, v Pásmu Gazy žádné „bezpečné ani humanitární zóny“ nejsou a místa, kam lidé odcházejí, jsou přeplněná, bez dodávek vody a bez základních hygienických zařízení.
Izraelská armáda podle ToI naopak tvrdí, že se poučila z minulých zkušeností. Humanitární zóna Mavásí byla podle ní rozšířena tak, aby pojala více civilistů, Palestinci opravili poškozené vodovodní potrubí, do oblasti byly přesunuty polní nemocnice a soustřeďují se tam také dodávky humanitární pomoci.
Armáda má za to, že spolu s civilním obyvatelstvem uprchli do humanitární zóny někteří příslušníci Hamásu a dalších radikálně islamistických skupin, protože Izrael v této oblasti nezavedl kontrolní stanoviště. Mnoho ozbrojenců nicméně v Rafáhu zůstalo, aby bojovali proti izraelské armádě.
Izrael považuje Rafáh za poslední významnou baštu Hamásu a tvrdí, že bez jejího dobytí nemůže válku vyhrát. V Rafáhu se podle armády skrývají čtyři prapory Hamásu a město je prý také jedním z posledních míst, kde má hnutí velké sklady raket, které odpaluje na území Izraele. Další dva prapory Hamásu podle armády zůstávají ve střední Gaze, v uprchlických táborech Nusajrát a Dajr Balah.
Izraelská armáda podle ToI uvedla, že její jednotky zatím nepostoupily dále než do Brazilské čtvrti ve východním Rafáhu. Armáda si také stále udržuje kontrolu nad hraničním přechodem Rafáh na hranici s Egyptem a současně probíhají operace podél takzvaného Filadelfského koridoru, což je hraniční pásmo mezi Egyptem a Pásmem Gazy.
Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 253 bylo zajato jako rukojmí. Při dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka z nich výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 125 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu. Válka si podle úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35.500 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a téměř 80.000 dalších utrpělo zranění. Boje také v Pásmu Gazy způsobily humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.