Komerční prezentace Aktual.: 17.09.2025 11:59
Tel Aviv/Gaza – Izraelská armáda dnes oznámila otevření nového dočasného koridoru, kterým mají obyvatelé opustit město Gaza, kde armáda v úterý zahájila pozemní ofenzivu. Koridor bude otevřen pouze 48 hodin, píše agentura AFP. Izraelská armáda v minulých týdnech opakovaně vyzývala obyvatele města k evakuaci na jih Pásma Gazy. V úterý armáda označila celé město za nebezpečnou zónu.
Doposud armáda obyvatele města instruovala, aby k odchodu na jih využili pobřežní silnice Rašíd. Mluvčí armády na síti X uvedl, že dnes v poledne místního času (11:00 SELČ) armáda otevře pro odchod z města silnici Saláhuddín, která protíná vnitřní část Pásma Gaza od severu na jih. Koridor bude uzavřen v pátek v poledne místního času.
Z města, kde před začátkem nynější války žilo přibližně milion obyvatel, podle aktuálních odhadů izraelské armády odešlo již kolem 400.000 lidí, píše server The Times of Israel. Armáda na jihu Pásma Gazy vytvořila takzvanou humanitární zónu, kterou označuje za bezpečnou a do níž mají lidé z bojových zón odcházet.
Nicméně například oblast Mavásí na jihu pásma, v které již žijí stovky tisíc uprchlíků, se v minulosti navzdory svému statusu humanitární zóny stala cílem izraelských vzdušných úderů opakovaně. Mnozí Palestinci proto podle AFP tvrdí, že žádná oblast v Pásmu Gazy není bezpečná a že proto raději zemřou ve svých domovech než být opětovně vysídleni.
Deklarovaným vojenským cílem nově zahájené ofenzivy je dobytí a obsazení celého města Gaza, které povede ke zničení teroristického hnutí Hamás a osvobození všech izraelských rukojmích zadržovaných v pásmu tímto hnutím a jeho spojenci. Izraelská armáda v úterý uvedla, že dle jejích odhadů se ve městě Gaza nachází 2000 až 3000 ozbrojenců Hamásu.
Zahájení ofenzivy ale již v úterý odsoudila a kritizovala řada zemí, včetně evropských zemí i Evropské unie. Podle některých z nich zintenzivnění vojenské kampaně zhorší již tak katastrofální humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, povede k dalšímu nucenému přesidlování obyvatelstva a zároveň ohrozí životy rukojmích.
Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí.
Podle aktuálních údajů tamního ministerstva zdravotnictví kontrolovaného politickým křídlem hnutí Hamás bylo od začátku války při izraelských útocích v Pásmu Gazy zabito nejméně 64.964 Palestinců, píše AFP. OSN tyto statistiky, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé.
Přes 20 humanitárních organizací vyzvalo k ukončení ofenzivy Izraele v Gaze
Dvě desítky humanitární organizací vyzvaly mezinárodní společenství k rázným opatřením, která by zastavila izraelskou ofenzivu ve městě Gaza. Výzvu podepsali mimo jiné šéfové organizací Save the Children či Lékaři bez hranic. Vydali ji den poté, co nezávislá vyšetřovací komise OSN zveřejnila zprávu, v níž uvedla, že Izrael páchá v palestinském Pásmu Gazy genocidu. Izraelská armáda zprávu označila za lež a vyzvala ke zrušení této komise.
„To, čeho jsme v Gaze svědky, není jen bezprecedentní humanitární katastrofa, ale to, k čemu nyní vyšetřovací komise OSN dospěla – genocida. Tímto se komise připojila k rostoucímu počtu lidskoprávních organizací a lídrů,“ píše se v prohlášení 22 humanitárních organizací. Připomíná se v něm, že panel OSN v srpnu vyhlásil v Gaze hladomor, kterým trpí víc než půl milionu Palestinců a který se dál šíří. „Celá města byla srovnána se zemí spolu s životně důležitou veřejnou infrastrukturou, jako jsou nemocnice a úpravny vody. Zemědělská půda je zničená,“ uvádí se v textu.
Výzva také uvádí, že devět z deseti lidí z asi 2,1 milionu obyvatel Pásma Gazy bylo během této války násilně vysídleno, většina z nich několikrát, do stále se zmenšujících oblastí, které izraelská vláda označuje za humanitární zóny, ale ani tam není bezpečno a ani tam není dostatek jídla.
„Mnozí z nás byli v Gaze. Setkali jsme se s nespočtem Palestinců, kteří kvůli izraelskému bombardování přišli o končetiny. Setkali jsme se s dětmi tak traumatizovanými denními nálety, že nemohou spát. Někteří nám řekli, že chtějí zemřít, aby se dostali k rodičům v nebi,“ píší humanitární organizace a popisují, že jejich pracovníci se setkali i s tím, že rodiny vařily listí jako jídlo pro děti.
Výzva také kritizuje světové politiky za nečinnost a ignorování faktů. „Rétorika a polovičatá opatření nestačí. Tato chvíle vyžaduje rozhodný čin,“ uvádí se v textu. „Vzhledem k tomu, že se příští týden scházejí světoví lídři v OSN, vyzýváme všechny členské státy, aby jednaly v souladu s mandátem, který OSN před 80 lety dostala,“ píše se ve výzvě s odkazem na zasedání Valného shromáždění OSN, jež začíná příští týden. OSN vznikla s primárním cílem udržovat mír a bezpečnost ve světě.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023 teroristickým útokem palestinského hnutí Hamás na Izrael, při němž ozbrojenci na 1200 lidí zabili a dalších 251 unesli. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru většinu unesených propustili výměnou za palestinské vězně při dvou příměřích. V zajetí zůstává 48 rukojmích, z nichž asi jen 20 je naživu. Při izraelské ofenzivě podle ministerstva zdravotnictví v Gaze, ovládaného Hamásem, zemřelo více než 64.960 Palestinců, z toho nejméně 428, včetně 146 dětí, kvůli hladu a podvýživě. OSN tyto údaje, které nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, považuje za spolehlivé a uvádí, že většina obětí jsou civilisté.
„Bylo zabito asi 65.000 Palestinců, včetně více než 20.000 dětí. Další tisíce jsou pohřbení pod troskami,“ uvádí se v dnes zveřejněném prohlášení humanitárních organizací.
Z genocidy vůči Palestincům viní Izrael mezinárodní lidskoprávní organizace i některé izraelské nevládní organizace. Už v prosinci 2023 podala Jihoafrická republika u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) žádost, aby tento soud OSN zahájil řízení se státem Izrael, který se podle JAR dopouští genocidy. Soud zatím v této věci nerozhodl, ale několikrát vyzval Izrael, aby zvýšil dodávky pomoci do Gazy. Kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Gaze, loni v listopadu vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
