Aktualizace: 4.07.2024 19:20
Tel Aviv – Izraelská vláda podle nevládní monitorovací organizace Peace Now schválila plány na výstavbu 5295 domů v několika budoucích osadách na okupovaném Západním břehu Jordánu. Osady mají vzniknout na území o rozloze 12,7 čtverečních kilometrů, které zabral Izrael. O zabrání půdy rozhodly úřady už v červnu a Peace Now o něm informovala ve středu. Podle agentury AP jde o další ostrý krok izraelské vlády, která se snaží posílit kontrolu nad Západním břehem a zabránit vzniku budoucího palestinského státu.
Zábor 12,7 čtverečních kilometrů půdy na Západním břehu je podle Peace Now největším od dohody z Osla z roku 1993. Pozemky spolu sousedí a nacházejí se severovýchodně od města Ramalláh. Tím, že je izraelská vláda prohlásila za státní pozemky, umožnila jejich pronájem Izraelcům a upřela soukromé vlastnictví Palestincům.
Osadníci či jejich podporovatelé z většiny tvoří současnou izraelskou vládu Benjamina Netanjahua. Za dotyčnou politiku ve vládě zodpovídá krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, který podle deníku The Guardian explicitně uvedl, že podniká kroky k tomu, aby Izrael eventuálně mohl Západní břeh anektovat.
Rozhodnutí zabrat další půdu, kterou Palestinci chtějí pro svůj budoucí stát, pravděpodobně zvýší napětí na Západním břehu Jordánu, kde od začátku izraelské ofenzivy proti palestinskému hnutí Hamás v Pásmu Gazy stoupl počet izraelských razií a přestřelek s palestinskými ozbrojenci.
Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl a nyní tam vládne Hamás, který Izrael, Spojené státy nebo Evropská unie pokládají za teroristickou skupinu. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.
Většina zemí světa a Palestinci považují výstavbu židovských osad za nelegální z pohledu mezinárodního práva a za překážku na cestě k míru.
Dnešní oznámení o povolení výstavby tisíců domů odsoudil ministr zahraničí Norska Espen Barth Eide, podle kterého si Izraelci a Palestinci zaslouží žít v míru a bezpečí. „Dvoustátní řešení je jediné proveditelné,“ uvedlo norské ministerstvo. Norsko na konci května formálně uznalo palestinskou státnost.
Na okupovaném Západním břehu Jordánu teď podle odhadů žije více než půl milionu židovských osadníků, kteří mají izraelské občanství. Tři miliony Palestinců na Západním břehu přitom čelí zdánlivě nekonečné vojenské okupaci. Palestinská autonomie, která spravuje části Západního břehu, podle AP nesmí působit na 60 procentech tohoto území, kde jsou osady. Ty přitom územně tříští oblast, v níž chtějí mít Palestinci budoucí stát. Izrael argumentuje tím, že osidluje území, k němuž jeho národ vážou biblické, historické a politické vazby.
