Aktual.: 17.10.2024 22:12
Tel Aviv – Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtvý, ve středu ho v Pásmu Gazy zabili izraelští vojáci. Jeho smrt dnes potvrdila izraelská vláda i armáda. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua Sinvárovou smrtí válka v Gaze nekončí, za prioritu v dnešním projevu označil návrat rukojmích, které Hamás zadržuje od loňského října. Americký prezident Joe Biden řekl, že likvidací Sinvára se v Pásmu Gazy otevřela šance pro mír bez Hamásu u moci. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková na zprávu o Sinvárově smrti reagovala tím, že to byl brutální vrah a terorista, francouzský prezident Emmanuel Macron ho zase označil hlavního strůjce teroristických útoků z loňského 7. října. Zabití Sinvára uvítali i český premiér a ministr zahraničí.
„Sinvár vám zničil život,“ vzkázal Netanjahu palestinským obyvatelům Pásma Gazy. Podle něj lidé, kteří žijí na tomto území, dostávají nyní šanci zbavit se tyranie Hamásu, který v oblasti vládne od roku 2006. Netanjahu zároveň řekl, že válka v Gaze nekončí, protože Izrael bude nadále usilovat o návrat unesených. Rukojmích je podle propočtu agentury AFP v Pásmu Gazy nyní 97, část z nich je podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti.
Sinvár, který podle Izraele naplánoval teroristický útok z loňského 7. října, při kterém zemřelo na 1200 lidí a dalších 250 bylo uneseno, byl od srpna šéfem celého Hamásu. Nahradil šéfa politického křídla Hamásu Ismáíla Haníju, který zemřel v červenci při úderu připisovaném Izraeli.
Smrt Sinvára potvrdila izraelská armáda společně s tajnou službou Šin Bet. Vojáci při útoku na skupinu členů Hamásu nevěděli, že Sinvár je mezi nimi. Jeho identitu potvrdily následný rozbor DNA a porovnání zubních záznamů.
Představitelé západních států konec Sinvára vnímají jako šanci pro mír v regionu. Podle Bidena je nyní příležitost najít politické uspořádání v Pásmu Gazy, které bude přijatelné pro Izraelce i Palestince, a to bez Hamásu u moci. „Jahjá Sinvár byl nepřekonatelnou překážkou pro dosažení všech těchto cílů. Tato překážka už neexistuje,“ uvedl americký prezident. Stejný názor vyslovila i americká viceprezidentka a demokratická prezidentská kandidátka Kamala Harrisová.
Podle Baerbockové musí nyní Hamás složit zbraně a propustit rukojmí. „Utrpení lidí v Gaze musí konečně skončit,“ uvedla šéfka německé diplomacie na X. Osud rukojmích zmínil i Macron. „Francie požaduje propuštění všech rukojmích, které Hamás stále zadržuje,“ uvedl. Také italský ministr zahraničí Antonio Tajani vyjádřil naději, že smrt šéfa Hamásu povede k příměří v Gaze.
V Izraeli smrt Sinvára uvítali vládní i opoziční politici. Bývalý premiér Benny Ganc, který byl na počátku války s Hamásem i členem válečného kabinetu, označil Sinvárovu likvidaci za důležitý výsledek, kterým ale válka nekončí. Další opoziční lídr a bývalý premiér Jair Lapid přirovnal Sinvára k předním světovým teroristům, jakým byl například šéf teroristické organizace Al-Káida Usáma bin Ládin.
Podle českého premiéra Petra Fialy je zabití Sinvára dobrou zprávou, protože jde o člověka zodpovědného za řadu teroristických útoků. Fiala to novinářům řekl v Bruselu po konci summitu Evropské unie. Ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X napsal, že právě Sinvár měl hlavní zodpovědnost za zrůdnosti provedené teroristy loni 7. října v Izraeli.
Rodinní příslušníci lidí držených v Pásmu Gazy se ale obávají, že životy jejich blízkých jsou nyní v ještě větším ohrožení, píše agentura Reuters, která s několika z nich mluvila.
V reakci na loňský teroristický útok Hamásu na Izrael vpadla izraelská armáda do Gazy. Kvůli válce zde od loňského října zemřelo přes 42.000 lidí, jak uvádějí místní úřady kontrolované Hamásem.
Vizitka vůdce palestinského teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvára:
– Jahjá Sinvár, řazený mezi představitele tvrdého křídla Hamásu, převzal vedení palestinského teroristického hnutí letos v srpnu poté, co při úderu v Teheránu, který je připisován Izraeli, zemřel tehdejší šéf politického vedení palestinského hnutí Ismáíl Haníja. Předtím byl Sinvár od roku 2017 vůdcem Hamásu v Pásmu Gazy, také na tomto postu nahradil Ismáíla Haníju, který se stal politickým šéfem hnutí.
– Dnes večer izraelští představitelé potvrdili spekulace, že byl Sinvár zabit při operaci, která začala ve středu na jihu Pásma Gazy. Jeho smrt podle agentur Reuters a AFP potvrdil izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac. Krátce poté se podobným způsobem vyjádřily také armáda a tajná služba Šin Bet. Informaci o smrti šéfa Hamásu izraelské bezpečnostní složky několik hodin prověřovaly s využitím analýzy DNA a otisků chrupu.
– Sinvár stál za událostmi z loňského 7. října, kdy stovky palestinských komand zaútočily na kibucy, vojenské základny či hudební festival v Izraeli, který zažil nejhorší útok na civilisty od svého vzniku v roce 1948. Podle Izraele bylo zabito 1200 lidí a asi 250 jich skončilo jako rukojmí. Izrael v odvetě za útok Hamásu zahájil rozsáhlou ofenzivu v Pásmu Gazy. Přes stovku unesených propustil Hamás koncem listopadu při dosud jediném příměří v této válce, která si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádala také přes 42.000 obětí z řad Palestinců, většinou rovněž civilistů. V zajetí zůstává přes 100 lidí, několik desítek z nich je ale už zřejmě mrtvých.
– „Byla to jeho strategie, on připravil tuto operaci,“ řekla agentuře AFP výzkumná pracovnice pařížského Arabského centra politických výzkumů a studií (CAREP) Leila Seuratová s tím, že Sinvár útok plánoval jeden až dva roky. Asketický muž s bílými vlasy a tmavým obočím podle ní „ostatní přesvědčil ve snaze změnit poměr sil v oblasti a překvapit svět“. Sinvár, který má podle některých „vizáž ďábla“ a podle izraelské armády je od 7. října „mrtvý muž“, je zároveň proslulý svou plamennou rétorikou a vychvalováním teroristických útoků v Izraeli i na okupovaném Západním břehu Jordánu.
– Na veřejnosti se Sinvár od 7. října 2023 neobjevil. Izraelská armáda předpokládala, že se skrývá v komplexu podzemních tunelů pod Pásmem Gazy, pravděpodobně obklopen některými ze zbývajících rukojmích. Komunikoval nicméně s okolím. Zhruba před měsícem média zveřejnila dopis šéfovi Íránem podporovaného libanonského militantního hnutí Hizballáh Hasanu Nasralláhovi. Poděkoval mu v něm za podporu ve válce a uvedl, že v boji bude pokračovat, dokud se mu nepodaří porazit Izrael a vyhnat jeho síly z palestinských území. Izrael Sinvár ve vzkazu označil za nacistického sionistického okupanta. Nasralláh zahynul 27. září při izraelském vzdušném útoku na ústředí Hizballáhu.
– Arabský tisk v uplynulých dnech napsal, že Sinvár v poslední době komunikoval s dalšími představiteli Hamásu. Minulý týden americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na zdroje z tajných služeb arabských zemí napsal, že Sinvár rozkázal novému šéfovi Hamásu na Západním břehu Jordánu Zahírovi Džabarínovi znovu začít používat sebevražedné útoky. Rozhodnutí podle deníku vyvolalo mezi veliteli Hamásu rozpaky, nikdo se mu však otevřeně nevzepřel. Ještě 10. října zmocněnec Bílého domu pro Blízký východ Brett McGurk uvedl, že se Sinvár skrývá v tunelech pod Pásmem Gazy a stále rozhoduje o počínání Hamásu.
– List WSJ už v červnu napsal, že konečným cílem lídra Hamásu se zdá být trvalé příměří, které hnutí umožní vyhlásit historické vítězství nad Izraelem s argumentem, že „vydrželo déle“ než židovský stát, a postavit se do čela palestinského národního hnutí. I pokud však trvalého příměří nedosáhne, byl Sinvár přesvědčený, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu má jen málo možností dalšího postupu vyjma okupace Pásma Gazy, po níž by následovala měsíce či roky dlouhá povstalecká válka vedená Hamásem, ze které by pro Izrael bylo obtížné se vymanit. Sinvár se také podle WSJ domníval, že trvalého příměří s Izraelem docílí skrze krveprolití a „nezbytné oběti“.
– Sinvár se narodil 29. října 1962 ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy. Jeho rodina údajně pocházela z izraelského Aškelonu, který musela během první izraelsko-arabské války v roce 1948 opustit. Sinvár vystudoval arabská studia na Islámské univerzitě v Gaze. Když v roce 1987 vypukla v uprchlickém táboře na severu Pásma Gazy první intifáda (povstání proti izraelské okupaci), tak se Sinvár brzy připojil k nově založenému Hamásu. Ve svých 25 letech již vedl zpravodajskou jednotku Hamásu s názvem Organizace džihádu a kázání, která trestala „kolaboranty“, tedy Palestince spolupracující s izraelským nepřítelem.
– V roce 1988 založil vnitřní bezpečnostní službu Hamásu Madžd, už o rok později byl ale odsouzen za řízení únosu a za vraždy dvou izraelských vojáků a také čtyř Palestinců, které podezříval ze spolupráce s Izraelem. Dostal čtyři doživotní tresty, ale v roce 2011 byl propuštěn v rámci dohody s Hamásem o navrácení zajatého izraelského vojáka Gilada Šalita výměnou za více než 1000 palestinských vězňů. V izraelském vězení tak Sinvár strávil 22 let.
– V roce 2004 vydal knihu, kterou napsal v izraelském vězení údajně na základě svých vlastních prožitků. V jedné scéně jeho otec kope jámu, kterou zakryje kusy kovu a dřeva. Mladý syn se v ní schovává před blížícími se zvuky výbuchů a postupující izraelské armády.
– Sinvárovy mentory v hnutí – zakladatele šajcha Ahmada Jasína i „otce“ militantního křídla hnutí, Oddílů mučedníka Izzuddína Kásama, šajcha Sáliha Šihadu – Izrael zabil, což Sinvára velmi poznamenalo. I on sám byl v minulosti terčem mnoha pokusů o atentát, od roku 2015 je na americkém seznamu „mezinárodních teroristů“. V roce 2017 byl zvolen do čela Hamásu v Pásmu Gazy a přijal strategii, která je podle Serautové „radikální z vojenského hlediska a pragmatická z hlediska politického“ a jíž chtěl Sinvár násilím donutit Izraelce k jednání.
– Sinvár prosazoval ideu o palestinském státě zahrnujícím všechna okupovaná území: Pásmo Gazy, které v současnosti drží Hamás, Západní břeh Jordánu, jehož části na severu má v rukou Fatah palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, i východní Jeruzalém. „Dal jasně najevo, že potrestá každého, kdo se pokusí bránit usmíření s Fatahem,“ uvádí Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).
– V roce 2008, tedy v době svého pobytu ve vězení, mu izraelští lékaři při náročné operaci odstranili zhoubný nádor na mozku.
