Komerční prezentace Aktual.: 20.05.2025 08:44
Gaza – Izraelské bombardování v Pásmu Gazy v noci na dnešek zabilo dalších 60 lidí, píše agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotnické činitele. Krátce předtím agentura AFP s odkazem na palestinskou civilní obranu informovala o 44 obětech nového bombardování. Izrael v pondělí po téměř třech měsících blokády částečně obnovil přísun humanitární pomoci, o víkendu však také zahájil nové pozemní operace na severu i jihu Pásma Gazy v rámci již ohlášené a zahájené vojenské operace Gedeónovy vozy.
Dva údery v severní Gaze zasáhly rodinný dům a školu, která sloužila jako útočiště pro uprchlíky, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze. Dodalo, že si tyto útoky vyžádaly nejméně 22 mrtvých, z nichž více než polovinu tvoří ženy a děti. Další úder v Dajr Balahu ve středu pásma zabil 13 lidí, zatímco úder v tábore Nusajrát zabil 15 lidí, uvedla nemocnice Al-Aksá. V Chán Júnisu na jihu pásma dva údery zabily deset lidí, uvedla Násirova nemocnice. Izraelská armáda, která tvrdí, že útočí pouze na ozbrojence a civilní oběti připisuje Hamásu s tím, že Palestince využívá jako lidské štíty, se k bilanci podle AP nevyjádřila.
Po povolání desítek tisíc záložníků zahájil Izrael v sobotu rozsáhlou novou pozemní operaci v Pásmu Gazy, jejímž cílem je zlikvidovat Hamás a získat zpět rukojmí unesené v říjnu 2023.
„Boje jsou intenzivní a my dosahujeme pokroku. Převezmeme kontrolu nad celým územím,“ prohlásil v pondělí izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté, co povolil převoz omezeného množství humanitární pomoci do Pásma Gazy po více než dvou a půl měsících úplné blokády.
Pod tlakem Washingtonu a několika evropských zemí se Netanjahu odvolával na „diplomatické důvody“, aby ospravedlnil toto rozhodnutí, které kritizoval jeho ministr vnitřní bezpečnosti a představitel krajní pravice Itamar Ben Gvir, připomněla AFP.
Povolení, které bylo v pondělí uděleno velmi omezenému počtu nákladních vozů převážejících mimo jiné dětskou výživu, však zdaleka nerozptýlilo obavy OSN a řady nevládních organizací, které již několik měsíců varují před hrozbou hladomoru.
„Je to jen kouřová clona, způsob, jak říct ‚ano, přivážíme potraviny‘, ale je to téměř symbolické,“ řekla Claire Nicoletová z nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF). Světová zdravotnická organizace (WHO) mezitím poznamenala, že „dva miliony lidí hladoví“, zatímco jsou „tuny potravin blokovány na hranici“.
Britský ministerský předseda Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a kanadský premiér Mark Carney ve společném prohlášení varovali, že nebudou nečinně přihlížet „nehorázným akcím“ Netanjahuovy vlády a přijmou „konkrétní kroky“ včetně možných sankcí, pokud Izrael nezastaví novou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy a okamžitě neobnoví přísun humanitární pomoci na toto válkou sužované palestinské území.
Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na teroristický útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53.400 Palestinců a přes 121.300 dalších bylo zraněno.
Agentura OSN pro genderovou rovnost a posílení postavení žen (UN Women) odhaduje, že více než 28.000 obětí od začátku války tvoří ženy a dívky. Uvedla to v pondělí ve zprávě s tím, že „to znamená, že každou hodinu je při útocích izraelských sil zabita v průměru jedna žena a jedna dívka“.
„Mezi zabitými byly tisíce matek, které po sobě zanechaly zlomené děti, rodiny a komunity,“ poznamenala. „V únoru 2025 časopis The Lancet uvedl, že počet úmrtí v Gaze byl pravděpodobně podhodnocen přibližně o 41 procent. Zjištění odrážejí jak přímo nahlášená úmrtí, tak to, co označují za nadbytečná úmrtí- úmrtí, která nemusela být zdokumentována kvůli rozpadu zdravotnické a zpravodajské infrastruktury,“ uvedla UN Women s tím, že k odhadům dospěla pomocí této metodiky.
