Izraelský ministr Ben Gvir má kvůli chování k aktivistům zákaz vstupu do Francie

Barrot také napsal, že spolu se svým italským protějškem žádá Evropskou unii, aby na Ben Gvira uvalila sankce. K uvalení sankcí vyzvalo také Španělsko a Británie si po videu předvolala izraelského diplomata v zemi.

Západní vlády vyjádřily pobouření poté, co Ben Gvir zveřejnil video, zachycující tvrdé zacházení se zahraničními aktivisty zadrženými Izraelem v mezinárodních vodách. Na videu jsou vidět desítky aktivistů z humanitární mise, kteří jsou nuceni klečet s čelem k zemi a svázanýma rukama. Klip měl titulek „Vítejte v Izraeli“ a ukázal také Ben Gvira, jak aktivisty provokuje a mává izraelskou vlajkou. Někteří z aktivistů později tvrdili, že byli při zadržení fyzicky napadeni.

Ben Gvirovo chování odsoudil i izraelský premiér Benjamin Netanjahu a rovněž Spojené státy, největší spojenec Izraele. Netanjahu uvedl, že Ben Gvirovo chování „není v souladu s hodnotami a normami Izraele“, napsala agentura Reuters. Dříve však označil humanitární misi za „škodlivý plán“ zaměřený na podporu teroristického hnutí Hamás.

Izraelské námořní síly tento týden v mezinárodních vodách zadržely aktivisty z humanitární flotily Global Sumud, kteří se snažili doručit humanitární pomoc do Pásma Gazy. Aktivisté, kteří vypluli z Turecka minulý týden na přibližně 50 plavidlech, byli později deportováni z Izraele. Byl to nejnovější pokus o prolomení izraelské blokády Pásma Gazy poté, co izraelské síly minulý měsíc zadržely předchozí konvoj, upozornila agentura AFP.

Izraelský útok v Libanonu zabil chlapce a zranil libanonského vojáka, píše AFP

Bejrút – Izraelská armáda dnes bombardovala obytnou budovu v jiholibanonském okrese Nabatíja a zabila sedmiletého chlapce a několik členů rodiny zranila, uvedl deník L’Orient-Le Jour (OLJ). Ve stejnojmenném městě Izrael zasáhl vojenskou základnu a zranil libanonského vojáka. Informovala o tom podle agentury AFP libanonská armáda. Izrael mezitím dnes navzdory příměří vydal rozkaz k rychlé evakuaci několika jiholibanonských vesnic v regionu Džazín a Nabatíja.

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic a zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země.

Rozsah izraelských výzev podle organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) vyvolává obavy, že jejich účelem není chránit civilisty, a to především v kontextu masivního vysídlení obyvatelstva v roce 2024. Kvůli válce mezi Izraelem a Hizballáhem muselo v Libanonu mezi zářím a listopadem 2024 opustit své domovy více než 1,2 milionu obyvatel. Nynější válka k takovému kroku znovu donutila přes milion obyvatel.

Proíránský Hizballáh se 2. března vzdušnými údery na Izrael zapojil do regionální války, kterou 28. února rozpoutaly izraelsko-americké útoky na Írán. Libanonská vláda útoky Hizballáhu ihned odsoudila. Izrael na ostřelování odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní invazí v jižním Libanonu, kde vytváří takzvanou nárazníkovou zónu, což zahrnuje systematické a cílené ničení některých vesnic.

Zástupci Izraele a Libanonu se minulý týden ve Washingtonu dohodli na prodloužení příměří. Hizballáh se jednání neúčastnil a k příměří se oficiálně nikdy nepřihlásil. Šíitské hnutí podle Izraele porušuje příměří. Porušováním klidu zbraní jsou naopak podle Hizballáhu i libanonské vlády každodenní izraelské útoky v různých částech Libanonu.

Izraelské útoky si od 2. března podle libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 3111 mrtvých a 9432 zraněných.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}