Aktual.: 11.07.2025 11:51
Praha – Advokát Miroslav Jansta neuspěl se svou stížností proti ponechání ve vazbě, kde je od konce února kvůli svému trestnímu stíhání v kauze motolské nemocnice. Vyplývá to z dnešního vyjádření mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 5 Mariky Zahradníčkové. Jansta je ve vazební cele kvůli obavám soudu, že by mohl pokračovat v trestné činnosti. Podle policie pomáhal někdejšímu řediteli Motola Miloslavu Ludvíkovi a jeho bývalému náměstkovi Pavlu Budinskému legalizovat peníze z úplatků, mimo jiné v africkém Beninu.
Janstu poslal na návrh státní zástupkyně do vazební cely právě Obvodní soud pro Prahu 5. Ten pak 5. června zamítl jeho žádost o propuštění, proti čemuž si Jansta podal stížnost. Soud pak v dalších dnech nevyhověl ohledně propuštění ani dalším obviněným – Ludvíkovi, Budinskému a podnikateli Mychajlu Popovyčovi. Také oni se obrátili na stížnostní soud.
„Městský soud v Praze zatím rozhodl o jedné stížnosti, konkrétně o stížnosti proti usnesení o ponechání obviněného ve vazbě ze dne 5. 6. 2025. Městský soud v Praze rozhodl dne 3. 7. 2025 tak, že se stížnost obviněného proti usnesení o jeho ponechání ve vazbě zamítá. Usnesení o ponechání obviněného ve vazbě tedy nabylo právní moci,“ sdělila dnes Zahradníčková na dotaz ČTK.
Vlivný třiašedesátiletý advokát Jansta rezignoval kvůli trestnímu stíhání v motolské kauze na funkci šéfa České unie sportu i České basketbalové federace. Za praní špinavých peněz ve velkém rozsahu a v organizované skupině mu v případně prokázání viny hrozí tři až deset let vězení a propadnutí majetku.
Jansta už v minulosti stanul před soudem, a to společně s někdejším šéfem českého fotbalu Miroslavem Peltou v případu zmanipulování sportovních dotací ministerstva školství. Soudy však tehdy advokáta pravomocně osvobodily. Nejvyšší státní zástupce se proti zproštění viny dovolal, věcí se tak bude zabývat ještě Nejvyšší soud.
Policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu stíhá v kauze Motol 18 lidí, kteří čelí obvinění za úplatkářské trestné činy, dotační podvod, praní špinavých peněz nebo za poškození finančních zájmů EU. Kriminalisté tvrdí, že se Ludvík a Budinský nechali uplácet od různých dodavatelů nemocnice, kteří zajišťovali stavební zakázky, úklidové služby či řemeslnické práce. Odevzdávání části peněz bylo údajně předem dohodnutou podmínkou pro platnost příslušných smluv. Po únorové policejní razii odvolal ministr zdravotnictví Ludvíka z ředitelské funkce.
