Druice LignoSat byla zkonstruovna z magnoliovho deva. Toto devo se pi experimentech provedench na Mezinrodn vesmrn stanici (ISS) ukzalo jako obzvl stabiln a odoln vi praskn, pe list The Guardian.
Projekt, na nm spolupracuje univerzita v Kjtu a devask firma Sumitomo Forestry, m za cl otestovat snadno rozloiteln materily jako devo a zjistit, zda by se mohly stt ekologickou alternativou ke kovm, z nich se satelity nyn vyrbj.
Satelity pi nvratu do atmosfry sho a vytvo velk mnostv miniaturnch hlinkovch stic, kter se adu let vznej v horn vrstv atmosfry, uvedl profesor univerzity v Kjtu a japonsk astronaut Takao Doi.
Podle nedvnho vzkumu expert z kanadsk Univerzity Britsk Kolumbie by hlinkov stice ze satelit vracejcch se do atmosfry Zem mohly zpsobit vn ztenen ozonov vrstvy, kter chrn Zemi ped nebezpenm ultrafialovm zenm.
Japont vdci uvedli, e je odolnost deva pi testech, simulujcch podmnky v kosmu, pekvapila. Po prvn fzi testovn na Zemi byly vzorky deva poslny na ISS, kde byly tm rok vystaveny vnjm podmnkm. I tyto experimenty ukzaly velmi slibn vsledky.
Japont vdci tak zjistili, e navzdory vystaven extrmnmu prosted vesmru po dobu deseti msc, testy nepotvrdily dnou degradaci v podob praskn, deformace, odlupovn nebo pokozen povrchu. Devo pitom muselo odolvat vraznm zmnm teplot a bylo vystaveno intenzivnmu kosmickmu zen a nebezpenm slunenm sticm. Vsledky experimentu rovn potvrdily, e se hmotnost jednotlivch vzork deva ped a po vystaven kosmick expozici nezmnila.
Vyzkoueny byly ti vzorky deva, napklad sakurov. Jako nejvhodnj se nakonec ukzalo magnoliov devo. Jednm z cl mise bude zmit deformaci devn struktury satelitu, uvedl f projektu Kodi Murata.
Podle Muraty je nyn jet zapoteb rozhodnout, kter raketa satelit vynese. Mla by to bt zsobovac lo Cygnus, je zam k Mezinrodn vesmrn stanici v lt, nebo vesmrn lo Dragon spolenosti SpaceX.
Oekv se, e sonda kter m velikost kvovho hrnku bude ve vesmru operovat nejmn est msc.