Jak jsou vlastn ty nejstar dochovan lidmi zbudovan stavby svta? Ve vtu by jist nechybla V z Jericha, vybudovan ped deseti tisci lety; zmnit bychom mli o polovinu mlad pozstatky sdlit Mhrgarh v Pkistnu. A samozejm pozstatky chrmu Gbekli Tepe v Turecku. Ty jsou povaovny za vbec nejstar, archeologov je datuj piblin devt tisc let ped n letopoet.
Do tohoto ebku staveb ctyhodnho st by se rda zapsala i hora Gunung Padang lec na Zpadn Jv v Indonsii. Pr je star ne vechny ti uveden objekty dohromady.
Proto se tak tvrzen, e nejde jen o njakou obyejnou horu, ale promylenou stavbu, kter vznikla ped 27 000 lety, ve svt postaralo o podn rozruch.
Nejen mezi lovci senzac, ale i mezi skutenmi odbornky. Dlem proto, e to hodn odvn tvrzen podpoila i studie uveejnn v urnlu Archeological Prospection. Jej autoi doslova pou, e: Dkazy z Gunung Padang naznauj, e pokroil stavebn postupy byly znm a vyuvan u v dob, kdy jet neexistovalo zemdlstv.
Za objevem, kter by mohl pepsat uebnice djepisu, ovem nensledoval potlesk. Jen velmi tvrd mezinrodn kritika a intern vyetovn v redakci onoho archeologickho urnlu. Pro?
To u si zaslou krtkou vpravu do historie, protoe bitva o st thle indonsk hory se vede u hodnou chvli.
Na horu, lec dnes nedaleko vesnice Karyamukti a eleznin stanice Lampegan, vstoupila noha Evropana poprv v roce 1890.
A na vrcholek se jako prvn dungl prodral nizozemsk dobrodruh Marcel de Corte. V dopisech ze svch cest popsal, jak se pod vrcholkem kopce rozkldaj pozstatky ty teras, lemovanch kameny. Pedpokldal, e tu snad kdysi existovala domorod vesnice a terasy mohly bt obdlvanmi pozemky.
Zase tak pekvapiv to nebylo, pojmenovn Gunung Padang toti peloeno znamen Horsk pole. Corteho domnnku o ptadvacet let pozdji potvrdil nizozemsk historik a archeolog Rogier Verbeek, kter sem zavtal t.
Tvrzen, e by cel hora Gunung Padang byla jednou velkou pyramidou, navc starou 27 000 let, povauj odbornci za hol nesmysl.
Mstn obyvatele tyto objevitelsk zprvy neoslovily. Hora se pro n stala dleitou a po roce 1979, kdy se tu usadili zemdlci. A krtce po jejich pchodu se tu pustili to do prce t indont archeologov.
I je tehdy nechval naprosto chladnmi fakt, e povrch celho 885 metr vysokho kopce je poset jakoby vyszenmi srovnanmi kameny. Na Jv to dobe znaj, kaj tomu punden berundak. Jde o relativn ast geologick kaz . S takovou pravidelnost toti na povrch vystupuje vyvel hornina andezit.
Gunung Padang byl pravdpodobn kdysi sopkou a vyrovnan kamenivo, to, co pipomn lidsk stavby, ploiny, terasy a stupn schodi, vzniklo v prbhu destek tisc let prodnmi silami. V okol tak vypad ada kopc.
Shoda u nepanuje v tom, kam a do minulosti osdlen Gunung Padang sahalo.
Bhem vykopvek se indont archeologov zajmali sp o lomky pedmt, star ohnit a stepy keramiky, kter tu zanechali dvn domorod obyvatel. Tyto pozstatky minulosti prozradily, e terasy na Gunung Padang byly osdleny naposledy kolem roku 40 ped nam letopotem.
Kopec si tm vyslouil statut regionlnho archeologickho nalezit takovch je v Indonsii nkolik stovek a tm by to vlastn cel mohlo skonit. Jene v roce 2013 to teprve podn zaalo.
Opravdu svtov senzace
Z Gunung Padang sice nen patn vhled do okol, je tu hezky a na povrch vystupujc kusy vyrovnanch kamen psob majesttnm dojmem. Jene k tomu, aby se sem nalkaly davy turist, to je pece jen trochu mlo. Cestovnmu ruchu a nrodnmu uvdomn je obas teba pinet obti.
Nejsp proto indonsk ministerstvo kolstv a kultury vyhlsilo kopec a okoln zem o rozloze 29 hektar lokalitou nrodnho vznamu.
Piinil se o to Danny Hilman Natawidjaja. Kdo? Indonsk geolog a kdysi docela uznvan specialista na zemtesen. Zaal toti tvrdit, e Gunung Padang nen tm, m se zd bt. e to nen kopec, ale pozstatek prastar pyramidy, kterou vystavla dvn civilizace, nkdy ped devti a dvaceti tisci let.
Byl to pesn ten druh senzace, kter Indonsie pro cestovn ruch potebovala. Na tuctov archeologick nalezit kdesi v tropech se fronty nestoj. Ale na pyramidu, kter je star ne stavby v dol Nilu? To u je nco jinho.
Pozstatky prehistorick pyramidy? Ne, podobn andezitov bloky tu v okol sopek najdete vude.
Proti takov lacin senzaci se okamit ohradili sami indont archeologov. V otevenm dopise, kter podepsalo jednaticet domcch expert, Natawidjaju, kter s archeologi dosud neml spolenho nic, pln strhali.
V archeologii to vtinou dlme tak, e nejprve objevme njakou kulturu a sname se ji piadit k njakmu asovmu seku, psali. A pot, kdy objevme njak artefakt, stanovme jeho st a meme ho opatrn piadit k njak kultue, kter tehdy pobl existovala. V tomto ppad to ale vypad, e neexistuje dn artefakt, jen domnnky, a piml si k nim celou prehistorickou civilizaci.
Jene fantastick zprva u byla vyputna do svta, o Gunung Padang se psalo vude.
Indonsk vlda se tehdy jednoznan postavila na stranu senzace, ze kter koukal profit. A zakzala na kopci provdt dal archeologick przkum. Pesnji eeno, provdt ho tu u mohli jen ti, kte souznli s pbhem o nejstar pyramid svta.
Historie podle Netflixu
Archeologick studie, jej zvry byly uveejnny loni v jnu, mly vnst do cel vci trochu podek.
Znovu ale zaadovala vy moc a hlavnm autorem i vedoucm bdn v ternu se opt stal Danny Hilman Natawidjaja. Kter opt potvrdil, e Gunung Padang je skuten pyramidou. Starou rovnou 27 000 let. To neobvykle vysok st pyramidy pak doloil s pomoc radiokarbonovho datovn vzork pdy, kter sondami odebral z nitra kopce. Takhle ale solidn vdeck prce nevypad.
Zahranin odbornci se proto proti takovmu postupu vymezili. A poukzali i na etn metodick chyby vzkumu na Gunung Padang.
Kdybyste pili k Westminsterskmu palci a z hloubky sedmi metr vythli vzorek pdy, ten vzorek skuten me bt star 40 000 let, vysvtluje napklad Flint Dibble, archeolog univerzity v Cardiffu. Urit to ale neznamen, e by tch 40 000 let byl star Westminstersk palc. A to je pesn chyba, kter se Natawidjaja dopustil.
Pokus studie propojit st pdy s prehistorickou lidskou innost bych se nebl nazvat hlubokou chybou logiky, uvd Noel Hidalgo Tan, archeolog ze Singapursk univerzity. St pdy odebran z nitra Gunung Padang nen pekvapiv, protoe pda se asem hromad a hlub vrstvy maj tendenci bt star. Ale pod to nen doklad njak stavebn innosti. Je to zkrtka jen pda.
Natawidjaja se tak neobtoval vysvtlit, m je geologick stavba Gunung Padang jin od ostatnch andezitovch kopc v okol. m dokld, e prv tento kopec by ml bt vystavn. Byly snad svrchn kameny njak opracovny? Li se od kamen v hloubi pod zem? Tak neobjasnil, jak ta civilizace mla tuto domnlou pyramidu vytvoit.
Cel studie je zkrtka o jednom bezpedmtnm men st odebran zeminy, a zbytek jsou jen fantaskn teorie, pi nich Natawidjaja cituje sm sebe. Materil, kter by ml pepsat uebnice, zrovna tohle dlo nepedstavuje.
Senzace kolem Gunung Padang je vytvena umle, na zklad nepodloench fikc jednoho jedinho vzkumnka. Kter navc ani nen archeologem.
Jak vlastn nco zatenho tolika chybami vbec mohlo vyjt v odbornm urnlu? Aby t ostudy nebylo mlo, ukzalo se, e t studii ped publikac nevystavil zhodnocen dn kvalifikovan odbornk, ale britsk spisovatel sci-fi literatury Graham Hancock.
Jeho jedinou zsluhou o vdn obor je to, e pe scne pro Starovkou apokalypsu. Seril z Netflixu o smylench prastarch civilizacch, kter existovaly na Zemi jet ped dobou ledovou. Zkrtka podn blam, kter by se dalo upmn smt, kdyby ji tolik nehjilo indonsk ministerstvo kolstv a kultury.
Gunung Padang zkrtka nen dn prehistorick pyramida. Jen kopec se zajmavou minulost, ze kterho je hezk vhled do okol. Uebnice djepisu kvli tomu zatm vn pepisovat nemusme.
Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz
