Aktualizace: 5.04.2024 15:00
Praha – Jednotnou přijímací zkoušku na střední školy bude letos v dubnu dělat více než 121.000 uchazečů, zhruba o 5000 víc než loni. Na dotaz to dnes ČTK sdělila státní organizace Cermat, která je za přijímací řízení zodpovědná. Jednotná zkouška je povinná pro všechny zájemce o maturitní obory s výjimkou uměleckých škol s talentovou zkouškou. Někteří rodiče uchazečů si na sociálních sítích stěžují na zvyšování obtížnosti přijímacích testů. Podle Daniela Münicha z akademického pracoviště CERGE-EI nezáleží na tom, zda jsou testy meziročně porovnatelné, důležité je pořadí žáka mezi ostatními uchazeči v daném roce. Loni zájem o některé obory v některých regionech i kvůli silnému populačnímu ročníku výrazně převyšoval počet nabízených míst.
Jednotná přijímací zkouška na čtyřleté maturitní obory a obory nástavbového studia bude letos 12. a 15. dubna, meziročně se k ní přihlásilo asi o 4000 více uchazečů než loni, je jich asi 94.000. Pro obory víceletých gymnázií se koná 16. a 17. dubna, zájemců o šestiletá gymnázia je asi o 400 více než loni, o osmiletá asi o 500 více. Maturitní obory středních škol ve všech formách studia včetně oborů s talentovou zkouškou jsou podle posledních dostupných dat první volbou více než 123.400 uchazečů, z toho v denním studiu asi 119.600 žáků. Ke studiu na střední škole včetně oborů bez maturity se hlásí asi 157.000 lidí.
Pro přijetí je podle Münicha rozhodující především kapacita škol. „Žák se neučí, aby uměl látku na úrovni nutné ke studiu na zvolené škole, ale aby ji uměl lépe než ostatní uchazeči o nedostatkové školy,“ uvedl Münich. Nabídku míst na středních školách ve všech formách studia tvoří maturitní obory asi z 67 procent, zbytek jsou obory nematuritní a konzervatoře. Maturitní obory jsou přitom první volbou téměř 80 procent všech uchazečů o střední školy.
Úspěšnost žáků u přijímacích zkoušek podle odborníků ovlivňuje to, jak se na testy připravují i jak přistupují k jejich vyplňování. S tím jim může pomoci příprava ve zkouškách nanečisto nebo v kurzech, které bývají placené. Zkoušky nanečisto podle odborníků umožňují žákům mimo jiné si předem vyzkoušet, jak to u zkoušek vypadá, takže pak při těch skutečných mohou být klidnější.
Potřeba přípravy na kurzech záleží podle Miroslava Hřebeckého z neziskové organizace EDUin hlavně na tom, jaký je převis poptávky o daný obor v regionu. „Ve venkovských regionech s dostatečnou kapacitou žádaných škol je to bez větších problémů a žákovi stačí osvědčit to, co ho naučila škola,“ uvedl.
Šance dostat se na víceleté gymnázium je podle něj menší než na čtyřleté. „Nemálo neúspěšných dětí nedokáže stres a pocity viny z neúspěchu adekvátně zpracovat,“ řekl. Lidé hlásí na tato gymnázia žáky podle něj i proto, že se obávají převisu poptávky u čtyřletých oborů středních škol a chtějí si gymnázium „pojistit“. O studium na osmiletých gymnáziích se uchází asi 19.500 dětí, kapacita je zhruba poloviční. Na šestiletá gymnázia se hlásí necelých 7.800 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi 30 procent.
„Vybudovali jsme systém, kde méně a méně záleží na schopnostech a znalostech dítěte a více a více na ostatních okolnostech. To je jednoznačně špatně a zvyšuje nám to již tak vysoké nerovnosti ve vzdělávání, za které je ČR dlouhodobě kritizována v mezinárodních srovnáních,“ dodal Hřebecký.
Uchazeči si mohli letos nově podat tři přihlášky místo dvou. I proto je podle mluvčí Cermatu Jany Patákové vyšší počet přihlášek na jednotlivé obory. Žáci nově na přihláškách určovali, na kterou školu chtějí nejvíce. Nový elektronický systém připravený Cermatem vznikl s cílem zjednodušit proces přijímání na střední školy a omezit chaos, který to provázel v minulosti. Odpadne mimo jiné administrativa se zápisovými lístky a odvoláními. Podle Münicha ovšem nový systém nesníží stres při přípravě a skládání testů a čekání na výsledky.