Pelom 19. a 20. stolet byl obdobm velkch zmn. Jednu z nich pedstavoval voln as, kter dky prmyslov revoluci a veobecnmu pokroku najednou zskaly i ni vrstvy obyvatelstva. ei, kte hledali, jak ho vyplnit, podlehli novmu konku: turistice.
Sklu dal zniit samotn csa
Prat vletnci vyreli na Dvn, Zbraslav, Zvist, na Vransk, Davelsk ostrov i Libici. Dopravovali se tam nejen kory a prvnmi auty, ale tak po ece. Vltava byla v t dob jednou ohromnou, ivou tepnou, po kter se plavily stovky, ba i tisce lod a lodiek. Od vletnch kolesovch parnk, prvnch motorovch lun a po podomcku vyroben veslice.
Jedno msto vak svou oblibou nad ostatnmi vynikalo: Svatojnsk proudy u tchovic. Turistm uarovala romantick krajina pln skal, kudy se v meandrech vinula Vltava, tvoc hned nkolikery peeje. Snadno se tu zapomnalo na realitu vednch dn na dosah od Prahy lovka pohltila panoramata jako vystien z divok americk prody.
Romantick due sem utkaly za zitkem jako ze severoamerick divoiny.
Avak prv malebn peeje a skly byly po dlouh pedchoz stalet spe nevtanou pekkou. Po ece se u od 13. stolet plavili pedevm vorai, kte do ech dopravovali sl z Rakouska, devo z jihoeskch les a rzn dal zbo a materil. Rozmary Vltavy jim ztovaly prci, museli se buto vystavovat nebezpe utonut na divokch secch, nebo devo v Proudech sloit pepravovat po soui i pomoc potahov stezky.
Prvn pokusy o splavnn Vltavy probhaly u v dob vldy Karla IV. Na potku 16. stolet doznaly prav tak Svatojnsk proudy a z koryta zmizely nkter velk kameny. Hlavn problm pedstavovala pedevm skla Sedlo, kter v ece tvoila obvan Horn Slap.
een se chopil samotn csa Ferdinand III. ke splavnn eky pispl z vlastn kapsy a v roce 1643 bylo Sedlo odsteleno. Na vrku nejvtho balvanu, kter po nm zbyl, byl na pamtku postaven Ferdinandv i tak Soln sloup. V roce 1722 u nj pibyla socha sv. Jana Nepomuckho, patrona plavc (vora). Od t doby neekl nikdo oblasti jinak ne Svatojnsk proudy. Jejich krsa ovem zstala vtin lid skryta po nkolik dalch destek let.
Ped dvma roky Svatojnsk proudy byly jet mlo komu znmy. Krom deva a hrn se zbom svm ku Praze plovoucm mlo kdo dovedl nco povdti o nich. Bhem dvou let vak Praan pvaby tmi se namlsali, a kdyby nebylo t mlkosti Vltavy, je parnky dr jako v zajet, Praan by se tam byli snad ji vystdali.
Kvty . 41, 1868
Rodit trampingu i turistickch znaek
V roce 1865 zaali do tchovic proudit prvn vletnci. Vozily je sem parnky Prask paroplavebn spolenosti, kter vznikla toho samho roku. Ped prvn svtovou vlkou a krtce po n pively do dve ospalho, provinnho msteka a dva miliony turist ron.
Vorai vyctili pleitost a zaali nabzet komentovan vyjky do Proud. Asi hodinov plavba zanala pobl Sedla a konila ve tchovickm pstavu. Na speciln upraven mlk lod fy se velo a 200 lid. Se zatajenm dechem poslouchali pbhy o nstrahch drav eky, o vorach, kte zde pili o ivot, i o skalch Vlky, Koroptve, Maenka, Bedn i ikova hlava.
V roce 1870 navtvil Proudy i se svou rodinou a pteli skladatel Bedich Smetana. Mon prv tento vlet nael o tyi roky pozdji ohlas v symfonick bsni Vltava, kter tvo soust cyklu M vlast.
Kolesov parnky se u tchovic potkvaly s destkami lod a lodiek, v 19. stolet byla jet spousta z nich vyrbn podomcku.
I sportovn nadenci si zde pili na sv. Svrzn propagtor sport Josef Rssler-Oovsk zaloil v roce 1912 pi eskm yacht klubu druinu vodnch skaut. S nimi jsou spojeny potky river campingu, tedy vodn turistiky s tboenm. Jednou z jejich oblbench destinac byly prv Svatojnsk proudy.
V roce 1913 stl Oovsk tak u vzniku eskho svazu kanoist, kter na bezch ek zakldal tboit, vydval plavebn mapy i prvodce. S tm se slva tchovic a jejich okol stle ila. Praan konkujc v sobotu odpoledne sv lod do Proud a v nedli pdlujc zptky se stali nedlnou soust vltavsk scenrie.
Velk st vletnk sem proudila po soui. Ne nhodou se prv tady zrodilo psov turistick znaen, kter dnes povaujeme za samozejmost na kadm vlet do prody. Prvn ervenou znakou opatili sek mezi tchovicemi a Svatojnskmi proudy lenov Klubu eskch turist v roce 1889.
Osada Ztracen nadje udvala vdy tn ostatnmu trampingu. Byla a je vzorem toho, jak m vypadat osadn ivot. Zpotku se u oh etly spisy K. Maye, Londona, pozdji, zsluhou psnik, se zpvalo, dle se podaly nejrznj zbavy.
Josef Peterka alias Bob Hurikn, Djiny trampingu
Jet jedno nej se Svatojnskch proud tk. Mezi svtovmi vlkami si je oblbili tak divoc skauti, jak se tehdy kalo trampm. V roce 1919 tu pod Mraven sklou zaloili jednu z nejstarch osad na naem zem: Roaring Camp neboli Tbor vavch, pozdji pejmenovan na osadu Ztracen nadje.
Ponkud ponur nzev inspirovala oblben nm kovbojka: The Valey of Lost Hope (dol ztracen nadje). Tbor se skldal z nkolika devnch chatek, rozkldajcch se v ohybu eky podl malebn psit ple. V nsledujcch letech poslouil jako vzor mnoha dalm trampskm osadm po cel zemi.
tchovice se v 60. letech 19. stolet promnily z ospalho provinnho msteka v centrum turismu. Pispl k tomu rozvoj prask paroplavby.
Proudy pipomn naun stezka
Ped druhou svtovou vlkou se zlat ra Svatojnskch proud nachlila ke svmu konci. V roce 1938 se zaala budovat tchovick pehrada, kter je mla v budoucnu zaplavit, a ani protesty turist, vodk a tramp toto nepopulrn rozhodnut neohrozily.
A do roku 1943 byl v pehrad ponechn otvor, kudy se lod stle mohly dostat na druhou stranu. Tsn ped jeho zacelenm se konalo rozlouen s Proudy. Nmeck elity ho povolily pod podmnkou, e se akce nezvrhne v protest proti nacistickmu reimu. Oblbenmi msty tak naposledy projely destky lodiek, po stezce se proli turist a pehrada se zaala napoutt.
Pod vodou zmizela skaliska, potahov stezka, vt st prvn znaen turistick trasy i pvodn osada Ztracen nadje. Zbytek Proud byl zatopen roku 1955 ndr Slapy. K silnici pod hrz byla tehdy pesunuta i socha sv. Jana Nepomuckho a Ferdinandv sloup.
Svatojnsk proudy bje ztracen, s kouzlem blch peej. as odvl ty chvle mldm zlacen, jen vzpomnky zahej. Ty krsn tborky v msnch nocch, zstanou navdy skryty hluboko v srdcch. Svatojnsk proudy krsno daly vem, nikdy nezapomenem.
Pse Vzpomnka na svatojnsk proudy
Svatojnsk proudy dnes pevaj ve vzpomnkch pouh hrstky pamtnk. Natst se dochovala spousta obrazovho materilu, dky ktermu si meme udlat pedstavu, o co jsme vybudovnm pehrad pili. Ve fotogalerii si mete prohldnout vbr ze sklennch diapozitiv, kter v Proudech na zatku minulho stolet podili lenov Sokola. Pat do sbrek Fotoarchivu Oddlen djin tlovchovy a sportu Nrodnho muzea.
O podmaniv krse mst, kter tak uarovala naim pedkm, se mete pesvdit i osobn. Mezi Tebenicemi a tchovicemi se thne naun stezka Svatojnsk proudy, kter vs provede po okraji tchovick pehrady nad msty, kde se kdysi Proudy rozkldaly. Po cest minete Mraven sklu, pod kterou stvala osada Ztracen nadje. Poznte ji snadno, upomn na ni totem. Pobl stoj souasn Ztracenka, kterou trampov po roce 1943 pesunuli nad rove vody. Nejstar stavby pochzej u ze 30. let 20. stolet.
Stezka m asi 8 km, nevyplat se ji vak podceovat. Msty traverzuje skly vysoko nad vodou, a proto by mly nvtvu zvit pedevm osoby trpc zvrat. Dal monost, jak okol prozkoumat, je podniknout vlet lod po tchovick pehrad.
 Tip na knihuPokud se chcete dozvdt vc o historii Vltavy, o zaniklch sportech a plovrnch, shnte po nov knize Prask sportovit v promnch asu autor Karolny Snellgrove, Jany Mezerov a Jana Lomka. Texty o Vltav, Letn, Strahov a Maninch dopluje bohat, vbec poprv publikovan fotografick materil ze sbrek Nrodnho muzea. Vichni ti autoi jsou kurtory Oddlen djin tlovchovy a sportu Nrodnho muzea. |
ARCHIVN VIDEO: Tajemstv pehrad: tchovice stavli i nacist, trampov hrz proklnali (18. srpna 2020):
