Aktual.: 22.11.2025 11:23
Praha – Současný stav česko-německých vztahů ukazuje, jak velké historické zátěže lze překonat díky vzájemným diskusím. Na dnešní výroční konferenci Česko-německého diskusního fóra v pražském Černínském paláci to řekl spolupředseda rady fóra a český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák. Nejvyšší politický představitel sudetských Němců Bernd Posselt označil za hlavní úkol do budoucna boj proti nacionalismu v celé Evropě.
Vztahy s Německem patří podle Jindráka k hlavním prioritám české zahraniční politiky. „Z mého pohledu nemáme důležitějšího a silnějšího partnera a spojence, než je právě Německo,“ uvedl. Podotkl, že o společných vztazích se často hovoří ve chvíli, kdy je něco v nepořádku. „Když fungují, a dokonce mohou sloužit jako vzor ostatním sousedním relacím obou zemí, tak se o nich u nás, ale především v Německu, vlastně mlčí,“ míní.
Náměstek ministra zahraničí a budoucí vedoucí stálé mise ČR ve Vídni Jan Marian (STAN) řekl, že vztahy s Německem prošly zásadní proměnou od konfrontace a nedůvěry k partnerství založenému nejen na spolupráci v EU a NATO. „Česko-německá deklarace z roku 1997, společné historické komise a otevřený dialog, na němž se mnozí z vás podíleli a podílejí, vytvořily rámec, který umožnil překonat tu obrovskou zátěž,“ míní.
Bývalá vedoucí stálého zastoupení ČR při EU a nynější vládní zmocněnkyně pro Balkán Edita Hrdá vyzdvihla německou ochotu pomáhat při českém předsednictví v EU v roce 2022. „Chodili za námi němečtí podnikatelé, svazy, kolegové. Nikdy nezapomněli dodat, že ČR je jejich důležitý partner. Že vědí, že při předsednictví nebude moct prosazovat své zájmy, ale můžeme si být jisti, že oni je budou prosazovat za nás,“ uvedla. Je to něco, co by bylo před 40, 50 lety nemyslitelné si představit, doplnila.
Společným úkolem Čechů a Němců je podle Posselta znát dějiny a z nich vyvozovat důsledky pro přítomnost a budoucnost. „Budoucnost vidím ve společném boji proti moru a nemoci nacionalismu, který pociťujeme v celé Evropě,“ uvedl. V tomto boji jsou nejdůležitější vzájemná výměna a politické vzdělávání, dodal. V Německu se podle něj mladí muži často přiklánějí k pravicovému extremismu a mladé ženy spíše směřují ke krajní levici, zato starší lidé jsou proevropsky orientovaní. Za zajímavé pokládá, že v Česku jsou tyto mezigenerační rozdíly spíš naruby.
Někdejší velvyslanec v Německu Tomáš Kafka řekl, že od německo-francouzských setkání jsou vždy velká očekávání, že něco skvělého vznikne. „Takže většinou se předstírá, že něco vzniklo, a ta jednání jsou celkem k ničemu,“ uvedl. Podobné je to u německo-polských setkání, která obvykle mají něčemu strašnému zabránit. „Naší výhodou je, že když je česko-německé setkání, tak je nulové očekávání. A my se můžeme skutečně věnovat tomu, co nás zajímá. To je naše netušená síla,“ dodal.