Aktualizace: 23.03.2024 09:14
Brusel – Češi za 20 let v Evropské unii pochopili, že EU není charita ani bankomat, ale organizace, kde platí jasná pravidla, práva a povinnosti. A ten, kdo to pochopí, se může výrazně podílet na rozhodování celého spolku. V rozhovoru s ČTK to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Od vstupu Česka do Evropské unie v roce 2004 se také změnila pověst země. K tomu podle Jourové výrazně přispělo české předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022, kdy se Češi ukázali jako schopní profesionálové.
„Já jsem hrozně moc chtěla do unie. Už předtím jsem byla mnohokrát v zahraničí, v Nizozemsku i v Británii mi velmi pomohli při práci na radnici, kde jsme zavedli spoustu úžasných novinek pro občany právě na základě jejich vzorů,“ zavzpomínala Jourová na dobu, kdy působila na radnici v Třebíči. „Věděla jsem, že když se dostaneme do Evropské unie, tak budeme hrát vyšší ligu, budeme tam mít jištěná záda a budeme v klubu, který vytváří prostředí, které nás táhne nahoru,“ dodala. Naprosto souhlasila s tehdejším vyjádřením prezidenta Václava Havla, který uvedl, že „jestli chceme vstupovat kvůli penězům, tak to radši nedělejme“.
Češi podle své zástupkyně v komisi získali díky Evropské unii mimo jiné schopnost profesionálně se pohybovat v mezinárodním prostředí. „Po letech jsme pochopili, kudy se jde k výsledkům. Že to není nějakým tvrdošíjným negativním postojem, ale že cesta vede přes připravenost, přes udržování znalosti, skoro bych řekla historické paměti, protože nový ministr, než se rozkouká, tak už je pryč,“ uvedla Jourová. Zdůraznila důležitost schopných profesionálních pracovníků, o které se Česko může opřít.
„Evropská unie je o vytváření aliancí a myslím si, že my jsme náturou méně schopni týmové práce, jsme hodně individualisté. S tím se tady ale daleko nedojde. Takže to byla i taková léčba šokem a učení se za pochodu,“ dodala ke dvěma desetiletím Česka v EU.
V České republice se od roku 2004 podle ní zlepšilo velké množství věcí. Jako příklad uvedla Jourová oblast ochrany spotřebitele, kterou se zabývala. „Až tady jsem viděla, jak drastické metody se u nás používají, aby ošidil jeden druhého. Že je to ještě dozvuk devadesátých let, silnější rovná se bezskrupulóznější,“ popsala komisařka. „Evropská unie se v řadě pravidel naopak snaží vyrovnat pozici těch slabších a není to žádné budování komunismu, je to jen snaha o vytváření fair-play,“ dodala. Ve spotřebitelské politice se zabývala například zákazem podomních prodejů či různých dalších metod používaných takzvanými „šmejdy“, což se jí i podařilo prosadit a v Česku tak nastal výrazný posun.
Obrovský vliv měl podle Jourové vstup ČR do EU i na ekonomiku. „V momentě, kdy se našim exportérům otevře možnost volného evropského trhu s tím, že 85 procent naší produkce jde právě na tento volný evropský trh, tak je to otázka snadného propočtu, kolika lidem dává unie slušné zaměstnání a slušnou míru ekonomické stability,“ uvedla k tomu česká komisařka, která ve funkci strávila již téměř deset let a rozhodla se, že už o další mandát v Evropské komisi usilovat nebude.
I Češi podle Jourové Evropskou unii obohatili. „Ráda bych ale, aby toho bylo víc. Já jsem se třeba snažila tu svou českou náturu tady vnést do neustálého bití na poplach ve smyslu: Proboha, neregulujme tolik, nezavádějme povinnosti podávat zprávy, sbírat data, nezavádějme pravidla, která jsou blízko nějakému sociálnímu inženýrství, nedělejme právní nebo regulatorní zásahy do věcí, které by si měl řešit stát, region nebo obec. V komisi jsem v tomto ohledu byla hodně slyšet,“ prohlásila Jourová.
Pokud jde o změnu pověsti Česka, zlomové bylo podle ní druhé české předsednictví v Radě EU na konci roku 2022. Z Česka se v minulosti dost často ozývala vyjádření, která v Bruselu nebyli příliš schopni vysvětlit, poznamenala Jourová. „Vycházely i průzkumy, které ukazovaly, že Česko je nejvíc euroskeptická země, a pořád se mě někdo ptal, kde se to bere, proč jsme nespokojení. Skoro se mi ani nechtělo vysvětlovat, že my Češi jsme tak nějak nespokojení z principu,“ podotkla. „Druhé české předsednictví bylo ale velmi úspěšné, i tím, že se odehrálo ve velmi těžké době a tím, že to čeští profesionálové, diplomati i politici, zvládli,“ dodala.
Větší pozornost mají Češi i po vypuknutí války na Ukrajině před více než dvěma lety, mají totiž historickou zkušenost se Sovětským svazem. „Tato historická zkušenost se nedá naučit, nedá přečíst a já tady v komisi mám opravdu vliv na to, jak se rozhodovalo o sankčních balících či o rozhodnutích například o vízech pro Rusy,“ uvedla místopředsedkyně EK. Jak dodala, i šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová jí děkovala, že „jsem jí otevřela oči tím, jak mluvím natvrdo a přímo“.
Z České republiky se někdy ozývají hlasy, že Česko je jen malá země, která nemá v rámci EU žádný silný hlas. Podle Jourové jde „o velmi laciné výmluvy a výraz mindráku, který nám opravdu nepomáhá“. „My nejsme malá země, jsme středně velká země ve střední Evropě, strategická poloha úžasná, ekonomická báze velmi solidní, vzdělanostní báze – dalo by se leccos zlepšovat,“ prohlásila k tomu komisařka. „Ten mindrák rozfoukávají ti, kterým se nechce do soutěže. Protože když někde neuspěju v soutěži, tak buďto si řeknu, že sám přidám, nebo pomluvím konkurenty. Pojďme se na to už vykašlat, máme na víc,“ vzkázala Čechům.
