Komerční prezentace Aktualizace: 4.04.2024 11:01
Praha – Nová unijní garnitura se bude muset zabývat bezpečností a obranou, konkurenceschopností Evropské unie, rozšířením bloku či budoucností demokracie a právního státu. Na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci to řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která o místo v unijní exekutivě po deseti letech usilovat nebude.
Co se týče bezpečnosti, válka na Ukrajině podle eurokomisařky s jistotou potrvá. Rusko má podle ní snahu Evropu rozdělit. Za zásadní považuje pokračovat v podpoře napadené země i udržovat úzkou spolupráci se Severoatlantickou aliancí (NATO). Vyzvala k pokračování podpory Ukrajiny ve vojenské a humanitární oblasti i v podpoře uprchlíků
Evropě by podle Jourové slušelo více inovací a méně regulací. Výzvou je omezit závislost na energetických zdrojích mimo jiné z Ruska, ale i na dalších ne úplně spolehlivých partnerech, míní. Hovořila o omezení dodávek spotřebního zboží z Číny a Indie a o menším spoléhání se na podporu bezpečnosti ze strany Spojených států. „Potřebujeme se postavit na pevné vlastní nohy,“ uvedla.
EU musí podle Jourové zásadně zefektivnit podporu aplikovaného a technologického výzkumu. Patří do toho masivní financování z veřejných i soukromých zdrojů, ale i nutnosti zvýšení přílivu výzkumníků do EU.
Rozšíření EU je velkým zájmem středoevropských a východoevropských zemí, míní Jourová. „Není to proces bez rizik. Je zřejmé, že nabídkou k přijetí Ukrajiny, Moldavska, Gruzie se dostáváme do zóny, kterou (ruský prezident Vladimir Putin) nazývá zónou svého vlivu. To je také něco, co nás nesmí zastavit, protože tyto tři země vykazují vysokou míru zájmu o vstup do unie a dělají pro to maximum,“ uvedla.
Jak tyto tři země, tak státy západního Balkánu si podle ní zaslouží, aby EU brala jejich snahy vážně. Zároveň ale tyto země musí brát vážně zásady unie, kterými jsou demokracie a právní stát. Očekává, že se více prohloubí koncept postupné integrace, který by začal společným trhem, spoluprací v dopravní infrastruktuře, technologiích či otevřením vzdělávání v EU studentům v daných zemích.
Přijetí většího počtu zemí do unie bude mít dopad na finanční situaci v EU. „Ale musíme se také bavit o systému vládnutí,“ uvedla Jourová. Už dnes se vede debata o udržování principu veta. Podle eurokomisařky jde o důležitou pojistku zejména pro střední a menší země, mělo by být ale jasně vyargumentováno zřetelným národním zájmem. „Veto se nesmí stát nástrojem k vydírání zbytku Evropy,“ řekla Jourová. Debata se podle ní vede také o otevírání základních smluv EU, což nepovažuje v době nestability a nejistoty za rozumné.
Slovinský exprezident Pahor se vyslovil pro institucionální změny v EU
Bývalý slovinský prezident a premiér Borut Pahor se vyslovil pro institucionální změny v Evropské unii, pokud chce blok zůstat efektivní uvnitř i navenek. Řekl to na konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci. Vyzval také k co nejrychlejšímu rozšíření EU o Ukrajinu, Moldavsko nebo země západního Balkánu. Slovinsko vstoupilo do unie v roce 2004, stejně jako Česko.
Ruská agrese proti Ukrajině znamená, že Evropa musí přijmout opatření pro posílení míru, bezpečnosti a obranyschopnosti, míní Pahor. „Je to geopolitická změna prvního řádu,“ míní.
Pahor o sobě řekl, že patří do menšiny, která podporuje Evropu ve stylu „Spojených států evropských“. Vyzval k institucionálním změnám bloku, aby unie zůstala efektivní jak uvnitř, tak navenek. Zatímco místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová dnes hovořila o tom, že otevírání základních smluv EU nepovažuje v době nestability a nejistoty za rozumné, podle Pahora takový přístup platí jen někdy. Nelze se podle něj obávat odvážných rozhodnutí o změnách v době, kdy se mění mezinárodní prostředí.
EU se podle Pahora musí rozšířit co nejdříve o Ukrajinu, Moldavsko, země západního Balkánu, případně Gruzii. Za zásadní považuje to, aby Srbsko nezůstalo ve sféře zájmu Ruské federace. I kdyby se všechny ostatní balkánské státy staly členy EU, pokud tomu tak nebude i u Srbska, v dané části Evropy nadále nebude bezpečno, míní. EU proto podle něj čelí citlivé politické otázce, jak Srbsko inspirovat k demokratickým reformám.
Jedním z významných důsledků války na Ukrajině bude podle bývalého prezidenta, premiéra a europoslance nové rozdělení Evropy na demokratický Západ a autoritářský Východ. EU podle něj bude určovat, kudy hranice povede, a pokud možno, měla by být zatlačena co nejvíce na východ.
