Aktualizace: 3.04.2024 13:24
Praha – Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vidí tři potenciální ohrožení kampaní před červnovými volbami do Evropského parlamentu. Jsou jimi kybernetické útoky, zahraniční vměšování a zneužití umělé inteligence. Řekla to na dnešním setkání s novináři v Praze, kde pokračuje v turné po evropských městech, kde se zástupci médií, s úřady i dalšími lidmi hovoří o organizaci voleb a zejména boji proti dezinformacím a dalším hrozbám.
Praha je pátou zastávkou zmíněných cest, před Českem navštívila Jourová Finsko, Itálii, Rakousko a Polsko. V Praze se setká se zástupci médií i ministerstev obrany, vnitra, školství a úřadu vlády. „Byla bych ráda, kdyby se v členských zemích nepodceňovalo to, že se bude vyskytovat ovlivňování voleb. Chci se se zástupci ministerstev bavit, jak se připravují na reakci při nějakých silných dezinformačních útocích třeba deset dnů před volbami,“ řekla eurokomisařka.
Prvním konkrétním ohrožením volebních kampaní jsou podle ní kybernetické útoky. Dlouhodobě podle ní komise varuje před útoky proti kritické infrastruktuře, což se týká i volební infrastruktury. Podle Jourové je důležitá organizace expertů a dostatečné financování. Česko na tom v tomto ohledu není špatně, míní.
Druhým rizikem jsou podle Jourové dezinformace produkované v zahraničí, které si nacházejí spojence v Evropě. Zahraniční vlivy a útoky mají být podle ní ošetřeny ze strany ministerstev zahraničí a obrany. Unie připravila systém včasného varování, podle kterého daná země v momentu, kdy odhalí první náznak silné dezinformační kampaně, měla informovat státy další a reakce by pak měla být koordinovaná.
„Nesmí se to podcenit, protože Rusko má dezinformace na seznamu svých válečných vojenských aktivit. Je to hybridní hrozba, která má za cíl působit na občany členských států EU, aby dali jasný signál svým politickým lídrům, ať přestanou podporovat Ukrajinu,“ míní.
Třetí hrozbou je podle Jourové zneužití umělé inteligence, takzvané deep fakes, což je označení pokročile padělaných videí, zvuků či snímků, které jsou často jen obtížně rozeznatelné od skutečnosti. Jourová loni požádala velké digitální platformy, aby se technologicky připravily tak, aby dokázaly deep fakes označit a uživatelé tak viděli, oč se jedná. Všechny velké platformy kromě sítě X na to podle eurokomisařky přistoupily. V případě, že by měly tyto příspěvky potenciál ohrozit volební výsledky, měly by platformy přistoupit k jejich odstranění, dodala.
Jourová zároveň obeslala evropskou politickou scénu dopisy se žádostí, aby tyto metody politici nepoužívali v kampani.
Eurokomisařka od platforem často slýchá, že se jim těžko dělá ochrana digitálního prostoru ve 24 jazycích členských států EU. Jourová se snaží o kooperaci s resorty vnitra a zahraničí, aby platformy přijímaly oznámení od oficiálních míst, že se v rámci kampaně objevila nebezpečná, manipulativní dezinformační kampaň.
Každý resort by si podle doporučení Jourové měl obstarat ochranu svých faktů v oblastech, které bývají dezinformacemi napadeny. „Sektory, které jsou potenciálně napadeny možnými dezinformačními kampaněmi, jsou životní prostředí, migrace, otázky identity, bezpečnostní oblast, zejména útoky na Ukrajinu, která si podle dezinformátorů nezaslouží podporu,“ poznamenala.
Členské státy Jourová vyzývá, aby o svá data pečovaly, aby komunikovaly a dělaly zpětné analýzy dezinformačních kampaní, protože prakticky všechny byly podle ní předvídatelné. Zároveň s technologickými firmami jedná o tom, zda by se za pomoci umělé inteligence dal předvídat výskyt dezinformačních kampaní.
