Aktualizace: 18.07.2024 16:34
Praha – Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce vládě předložit návrh nařízení na zvýšení platů v části veřejného sektoru od září, a to mezi sedmi až deseti procenty. Řekl to dnes novinářům po jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Přidání by se mělo týkat úředníků, pracovníků v kultuře, technických pracovníků v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogických sil ve školství a také lidí ve státní službě.
„Stojím za tím, že je na místě, abychom provedli zvýšení od 1. září. Odmítám zvýšení plošné… Budu navrhovat, abychom materiál na vládě projednali do konce prázdnin – v tom rozptylu mezi sedmi a deseti procenty,“ řekl ministr. Na konci července po mimořádném jednání předsednictva tripartity uvedl, že by kabinet měl rozhodovat nejpozději 24. července.
Platy ve veřejném sektoru stanovuje pět tabulek s jednotlivými tarify podle odbornosti a délky praxe. Jurečka zmínil od září úpravu první tabulky pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví či nepedagogické síly ve školství. Od září by si mohli polepšit i lidé ve státní službě.
Druhou tabulkou se řídí odměňování v sociálních službách, třetí se používá pro zdravotníky a sestry, čtvrtá pro lékaře a zubaře a pátá pro učitele. Vlastní tabulku pak mají bezpečnostní složky i státní zaměstnanci. „U zbývajících skupin máme debatu vést (o přidání) od 1. ledna 2025,“ uvedl ministr. Premiér Petr Fiala (ODS) už dřív řekl, že při přípravě rozpočtu na příští rok se bude jednat i o adekvátním navýšení platů.
Zvednutí tarifů v nejnižší tabulce navrhovala i část zaměstnavatelů. Unie a konfederace zaměstnavatelských svazů už dřív vládě doporučily zvýšit těmto zaměstnancům základ výdělku o pět procent, a to už od letošního dubna. Poukazovali na to, že zhruba polovina tarifů v této tabulce je pod hranicí minimální či zaručené mzdy a že je obtížné za takových podmínek zaměstnance získat a udržet. Před měsícem zástupci zaměstnavatelů uvedli, že by byli od září pro zvýšení o sedm procent.
Odbory požadují přidání do tarifů od září nejméně o deset procent pro všechny ve veřejném sektoru. Původně žádaly o navýšení o 15 procent. To by podle ministerstva práce do konce roku stálo 22 miliard korun. Na růst o pět procent by bylo potřeba sedm miliard korun. Ve veřejné sféře pracuje 846.300 lidí. Z nich výdělek podle první tabulky dostává 359.900 a zaměstnanců státu je 70.400.
Jurečka: Do konce července by měly být konkrétnější informace o vývoji v Liberty
Do konce července by měly být více konkrétní informace ohledně dalšího postupu u huti Liberty Ostrava, která je v insolvenci. Novinářům to dnes po jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu informoval o jednáních a strategii, o kterou se nyní insolvenční správce snaží, aby se podařilo zachránit maximum z provozů.
Snahou je podle Jurečky najít investory, kteří jsou ochotni v řádu dnů či jednoho až dvou týdnů zachovat výrobu. Vláda ani insolvenční správce ale do věci nemůže úplně jednoduše vstoupit a zajistit, aby byla výroba v maximální míře původního rozsahu. Existují zákonné limity a omezení. Soukromý vlastník se podle něj k věci dlouhodobě staví mizerně a nemá zájem o to, aby huť zvládla jím způsobené problémy.
„Je tady velká snaha i v této složité situaci udržet maximální část výroby, alespoň sekundární výrobu. Teď je otázkou, jak se toto podaří zvládnout, protože to nemá v rukou vláda. To má v rukou v tento okamžik částečně insolvenční správce, soudce a také i management a představenstvo, které stále zastupuje současného vlastníka,“ podotkl.
V pondělí večer Jurečka jednal s insolvenčním správcem i se zástupci odborů Liberty Ostrava. „Insolvenční správce jasně říkal, že pro něj je toto prioritní věc v řádu příštích dnů, nebo řekněme jednoho, dvou týdnů. Myslím, že do konce července bychom v té věci měli mít konkrétnější informace,“ dodal vicepremiér.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden řekl, že žádný investor nepodal nabídku na převzetí hlavní části provozu zadlužených oceláren a vláda má jen jednu nabídku na získání takzvané druhovýroby, tedy produktů z oceli. Odbory navrhovaly, aby Liberty a firma Tameh Czech, její dodavatel energií, zůstaly jako celek a aby je případně dočasně převzal stát.
Obnovení druhovýroby by podle šéfa odborového svazu KOVO Romana Ďurča vrátilo do práce asi 2000 zaměstnanců. Od prosince byla většina z 5000 pracovníků doma. Stanjura zmínil, že stát větší podporu huti nepřipravuje, zaměstnancům by poskytl sociální pomoc.
