Aktual.: 2.09.2025 11:58
Praha – Vláda by mohla ve středu po jednání s odboráři rozhodnout o růstu platů ve veřejném sektoru pro příští rok. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Navrhl šest variant přidání. Podle návrhů by se platové tarify od ledna zvedly o pět procent, nebo o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak případně o devět až 13 procent. Šéf resortu práce nevyloučil, že výsledná verze by ale mohla úplně jiná. Odboráři požadují navýšení tarifů o deset procent.
„Není k tomu finální závěr. My k tomu ještě budeme mít debatu s odbory ve středu ráno. Pak bych chtěl, abychom o tom na vládě rozhodli toho 3. září. Já jsem varianty představil. Ty dvě jsou základní – pět, nebo sedm procent. Víme dneska, kde si stojíme z hlediska celkového objemu (peněz na přidání). Ten je někde mezi 17 a 18 miliardami korun a měl by být propsán do kapitol (rozpočtů ministerstev), takže tam uvidíme, kde se potom shodneme i na tom, kolik půjde do tarifů,“ uvedl Jurečka.
Podle podkladů k chystanému platovému nařízení by na navrhovaných šest variant přidání bylo potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun. Podle ministerstva financí se suma na platy v navrhovaném rozpočtu proti letošku zvyšuje o 4,5 procenta a spolu s částkou na odměňování v příspěvkových organizacích činí celkem 279,5 miliardy korun. Zohledňuje zákonem zaručený růst výdělků učitelů na 130 procent průměrné mzdy i zvýšení platů bezpečnostních sborů a vojáků.
Jurečka podotkl, že procento navýšení vzejde z jednání vlády a odborů po odpočítání sumy na růst platů učitelů. Jednat se bude pak i o rozdělení peněz do základu výdělku a do odměn. Výsledná varianta tak může být úplně jiná než šestice návrhů. „Může se to stát. Já to nevylučuji,“ řekl Jurečka.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) sdělila, že zásadně nesouhlasí se „selektivním zvyšováním“ platů učitelů či vojáků a policistů. „ČMKOS požaduje výraznější zvýšení platů, a to meziročně o deset procent pro všechny pracovníky rozpočtové sféry,“ uvedla centrála. Podle ní navýšení platů pomůže nejen lidem, ale přispěje díky utrácení i k růstu ekonomiky. Odboráři napsali, že desetiprocentní přidání by rozpočet stálo 13 miliard korun. Do částky nezapočítávají peníze na odvody, podle nich je stát hned dostane z výdělků zpět. Centrála navrhuje zrušit paušály pro živnostníky a snížit hranici pro placení DPH ze dvou milionů korun na milion, peníze pak využít na platy.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49.049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Téměř dvě pětiny výdělku tvořily odměny, příplatky a náhrady. Tarifní základ představoval 61 procent. Ve veřejném sektoru pracovalo 675.100 lidí, z nich 141.700 ve zdravotní a sociální péči, 221.500 ve vzdělávání, 269.300 ve veřejné správě, sociálním zabezpečení a obraně a 24.200 v kultuře. Polovina lidí v kultuře vydělávala méně než 38.225 korun hrubého, ve zdravotní péči méně než 47.686 korun či ve vzdělávání méně než 44.535 korun.
