Kolik se d za 7,5 miliardy dolar (a ti lta) postavit rychlonabjeek? S odpovd nespchejte, ve Sttech tak nepospchaj.
Zn to jako poveden aprlov vtip. Reporti z portlu The Washington Post s nm ovem vyrukovali u na konci letonho bezna, aby je v nsledujcm tdnu nkolikrt doplnili. Nejsp proto, aby bylo opravdu zejm, e se o vtip nejedn. Ned se ovem ct, e by republiknskou opozici tato zprva nerozesmla.
Prezident Biden v pedchozch letech uplatnil nemalou st svho politickho kapitlu na to, aby pesvdil americk zkonodrce o nezbytnosti investic do podpory elektromobility. Pedstavil odvnou vizi, v n se ve Sttech roku 2030 bude dt napotat pl milionu novch rychlodobjecch stanic. Bylo to ambicizn. A samozejm drah. Svm osobnm zpalem pro vc nicmn pesvdil Kongres, aby na nabjeky alokoval sumu 7,5 miliard dolar.
Pedevm proto, e suma, za n by se v esku dalo postavit dva a pl Temelna, slibovala vysokou perspektivu nvratnosti. S kadou dal rychlonabjekou na americkch silnicch se zvyuje komfort idi elektromobil a sniuje se strach z omezenho dojezdu aut na baterky. Kad nov instalovan dobjeka m potencil pesvdit destky idi, e jejich ptm vozem bude prv elektromobil.
Vkldat penze do vstavby rychlonabjeek bylo podle Bidena cestou, jak bojovat za americk automobilov prmysl a rst nrodn ekonomiky, proti zneitnmu ovzdu a klimatickm zmnm.
Kad vydan dolar se tak vlastn zaplatil nkolikrt. A krom jinho skvle poslouil k umlen kritik. Tch, co si stovali na nov pravidla, vyhlky a nazen diktujc poet elektromobil a hybridm firmm a pedepisujcm nucen pechod na ist pohon. Mohli vidt, e na budoucnost se ve Sttech neek, e budoucnost se u dje.
Nebo sp nedje.
