Aktual.: 1.07.2026 12:26
Jeruzalém – Izraelská armáda zůstane v „bezpečnostních zónách“ zřízených v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy po neomezenou dobu. Podle agentury AFP to dnes řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Zopakoval tak své prohlášení z dubna, kdy hovořil o neomezené přítomnosti izraelských vojáků v bezpečnostních zónách.
„Izraelské obranné síly zůstanou v bezpečných zónách v Libanonu, Sýrii a Gaze na neurčito, aby chránily naše občany a komunity před džihádistickými živly,“ uvedl Kac v projevu proneseném na vojenském ceremoniálu.
Jako bezpečnostní zónu Izrael označuje mimo jiné území na jihu Libanonu, které odsadili jeho vojáci s cílem zneškodnit místní militantní hnutí Hizballáh. Už na jaře Kac prohlásil, že Izrael plánuje tuto část vojensky okupovat i po skončení války a hodlá tam být trvale vojensky přítomen. Plánovaná nárazníková zóna by měla sahat od izraelských hranic až po řeku Lítání. Obdobně izraelská armáda zasahuje proti údajným teroristům také na jihu Sýrie.
Hizballáh začal znovu útočit raketami a drony na Izrael 2. března v solidaritě s Íránem, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům. Izrael na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl pozemní invazí v jižním Libanonu a rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery napříč celým Libanonem.
AFP zdůrazňuje, že dnešní Kacovo prohlášení přichází v době, kdy íránské a americké delegace jsou v Kataru, aby prostřednictvím mediátorů jednaly o memorandu o porozumění podepsaném v polovině června s cílem ukončit války na Blízkém východě na všech frontách, včetně Libanonu. V současnosti v konfliktních oblastech platí příměří, která jsou však opakovaně porušována.
Rámcová dohoda zejména stanoví, že Izrael bude pokračovat v okupaci jižního Libanonu, dokud Íránem podporované šíitské hnutí nesloží zbraně – což odmítá udělat.
Za takzvanou bezpečnou zónu Izrael považuje také část palestinského Pásma Gazy, kde zahájil rozsáhlou vojenskou ofenzivu v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci z teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na konci května nařídil armádě, aby rozšířila svou kontrolu z 60 na 70 procent válkou zpustošeného území.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}