Nehoda se stala v sobotu rno po pl devt na 377. kilometru dlnice D1 smrem na Polsko a na vce ne dvanct hodin dlnici zcela uzavela. Auto za tahaem s tankem zastavilo. Kamion u ne a osobk serotoval.
Policist se domnvaj, e Litevec vbec netuil, e ped nm v pravm pruhu zastavil taha s historickm tankem a za nm pak osobn doprovodn vozidlo s majiteli tanku.
Taha s tankem mil na ukzkovou vojenskou akci u Bohumna. Na dlnici zastavil, protoe z n chtl sjet k vojenskmu opevnn, kde se pehldka konala. ekal, a se mu zvedne zvora u sjezdu z dlnice.
Na videu, kter koluje po socilnch stch, je vidt, e na rovnm seku kamion za stojcmi vozidly podle veho vbec nebrzd. erven osobn auto tedy smetl v pln rychlosti a natlail ho na kamion s tankem.
Modr bourajc taha byl dost star, d se pedpokldat, e kdyby obvinn ofr dil modern kamion, nehoda by se nestala. Dnen tahae vybaven modernmi bezpenostnmi systmy a asistenty toti dokou idii velmi efektivn pomhat a zabrnit problmm.
Nklaky jsou v zavdn technologi a nov legislativy asto jet ped osobnmi auty.
Systmy, kter pomoc dat z radar a kamer zabrn srce, jsou v nkladnch automobilech nad 3,5 tuny v Evropsk unii povinn ji od roku 2013 pro nov homologovan auta a od roku 2015 pro vechna nov vyroben.
Zastaven kamionu a zmrnn nsledk um efektivn pomoci takzvan Advanced Emergency Braking systm, zkrcen AEB.
AEB je systm pokroilho nouzovho brzdn, kter pouv kameru a radar ke sledovn dopravn situace ped vozidlem. elem tohoto systmu je pokud mono zabrnit kolizi s vepedu jedoucm vozidlem, popisuje pro iDNES.cz Martin Pibyl, mluv eskho zastoupen automobilky Scania.
Upozoruje ale, e pedpisy nevyaduj schopnost plnho zastaven ped statickou pekkou. Je tedy otzka, zda kamion jedouc maximln povolenou rychlost pro nkladn vozidla, kter je v esku 80 km/h, by systm dokzal sm o sob pln zastavit za stojcm vozem. Urit by vak zmrnil slu nrazu a upozornil idie na pekku, dodv.
Pedpisy jsou nicmn jen nutn minimum. Modern nkladn vozidla lze vybavit a naspecifikovat tak, aby pi dojdn stojcho vozidla v ppad sprvnho nastaven sama zastavila. S ohledem na celkovou cenu nkladnho auta se pitom jedn o relativn zanedbateln pplatek, vysvtluje Pibyl s tm, e s jistotou by v takov situaci zabrnilo stetu se statickou pekkou vozidlo vybaven adaptivnm tempomatem se schopnost regulace rychlosti od 0 km/h.
Pokud idi nereaguje na pomalej vozidlo nebo pekku ped sebou, systm ho nejprve akusticky a blikajc ikonkou varuje ped blcm se nrazem a v ppad, e ofr ani pak nic neudl, zane naplno brzdit. Kolizi tak me zcela zabrnit nebo zmrnit jej nsledky.
Systm zchrannho brzdn vyvine maximln brzdnou slu 8 m/s² a s nejvy intenzitou zpomaluje a do plnho zastaven. Systm se aktivuje pi pekroen patnctikilometrov rychlosti a podle test Volva doke za dobrch podmnek (such silnice) vtin stet zabrnit nebo zmrnit jejich nsledky.
Velkou vhodou proti ivmu idii je to, e systm doke vyvinout v nejkratm monm ase maximln intenzitu brzdn a udret ji po celou dobu (instruktoi bezpen jzdy maj zkuenost, e bn idii obecn nedokou maximln brzdit rozpakuj se podn dupnout na pedl).
V konkrtnm ppad vkendov nehody u Ostravy by systm idie, kter pravdpodobn nedval pozor, varoval ped pekkou a pak sm zaal brzdit.
Kdy v roce 2017 tunisk atenttnk najel kamionem do nvtvnk berlnskho vnonho trhu, objevily se nvrhy na dodatenou mont systm i do starch vozidel (tzv. retrofitting), co je ovem velice nkladn. Pr by to stlo a 200 000 K na jedno auto.
Od letonho kvtna povinn i pro osobky
V Evropsk unii je pokroil systm nouzovho brzdn vyadovn zkonem u novch model osobnch vozidel od kvtna 2022. Od kvtna 2024 je povinn pro vechna nov prodan auta (i ta uveden na trh dve).
Asistenn a bezpenostn systmy pro auta se vyvjej a lad i v esku.
