Kämpf hledal v NHL tým, v němž by si zahrál i s krajany

Ze sestavy Toronta vypadl Kämpf na startu jarních bojů o Stanleyův pohár a nevrátil se do ní ani po letní přestávce. Ve farmářském týmu působit nechtěl a ani se ještě nechystal vrátit do Evropy. Proto souhlasil s předčasným ukončením kontraktu, aby si mohl najít nové působiště. Jeho role ve Vancouveru se ale od té u Maple Leafs příliš neliší, i když aktuálně působí v prvních dvou formacích Canucks, nikoliv jen ve čtvrté, defenzivní checking line.

„Jsem rád, že jsem se rozhodnul tak, jak jsem se rozhodnul. Rozvázali jsme smlouvu v Torontu a našel se jiný tým, který mi dal šanci. Sice jsem zatím v sestavě výš než obvykle, ale moje úkoly jsou podobné jako dřív. Chodím hodně na oslabení a vhazování v obranném pásmu. Takže role se opravdu moc nezměnila, ale jsem rád, že jsem dostal šanci a snažím se to splatit co nejlépe,“ uvedl Kämpf.

V nedělním utkání na ledě New Jersey absolvoval odchovanec Chomutova 24 z 56 vhazování svého týmu, z toho 12 vítězných, jinak se ale do statistik nezapsal a ve dvanácti duelech za Vancouver ještě nebodoval. Přitom krátce před koncem zápasu, který Canucks vyhráli 2:1, mohl skórovat od vlastní modré čáry, ale bekhendem netrefil již opuštěnou klec Ďáblů. A tak zatím marně čeká nejen na první gól, ale i přihrávku. Svůj poslední bod Kämpf zaznamenal ještě v barvách Maple Leafs 30. března proti Anaheimu.

„Samozřejmě, člověk chce dělat body, chce dávat góly. Kvůli tomu hokej hrajeme, takže ano, myslím na to a doufám, že se to brzy zlomí, protože šance máme. Bohužel celkově těch gólů ani jako tým mnoho nedáváme, takže na tom musíme zapracovat na tréninku. Věřím, že se to brzo zlomí a začne to tam padat. A to i mně,“ řekl Kämpf.

Zatímco na začátku zámořské kariéry působil v Chicagu s Dominikem Kubalíkem, v Torontu byl jediným Čechem, což mu trochu vadilo. Ve Vancouveru už je ale součástí menší české kolonie, kterou tvoří ještě Filipové Hronek a Chytil, příležitostně i brankář Jiří Patera. „Několik posledních let jsem neměl žádného Čecha v týmu a tady jsou dva tři, což byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodnul právě pro Vancouver.“

S dalšími Čechy by se teoreticky mohl potkat i na olympiádě v Itálii, pokud by byl na ni nominován. „Začátek sezony nebyl ideální, moc jsem toho neodehrál a plácal se jen na farmě. Pak se nevědělo, co bude dál. Takže jsem toho ani moc nenatrénoval a vypadl z formy a teď se do ní snažím zase dostávat. Poslední dobou už je to lepší a cítím se celkem dobře. Takže primárně jdu zápas od zápasu. Když ale bude o mě zájem, udělám vše pro to, abych byl prospěšný třeba i pro národní tým,“ uvedl Kämpf.

K tomu je ovšem zapotřebí i vnitřní pohoda, ke které je nutné plnohodnotné spojení jak s novým klubem, tak s městem, do kterého se defenzivně laděný útočník přesunul. „Stěhování bylo poněkud hektické. Musel jsem vlastně odletět hned, takže jsem si vzal jen pár nejnutnějších maličkostí. Měli jsme v Torontu velký apartmán a hodně věcí v něm. Takže manželka tam ještě nějaký čas zůstala sama i s naším synem a dala vše do kupy. Klobouk dolů před ní, jak to zvládla. Teď už jsme zase všichni spolu, našli jsme si ve Vancouveru bydlení a trochu se v něm usadili,“ komentoval svůj přesun z východu Kanady na západ.

Na to, aby se obeznámil s městem, o němž se říká, že je unikátní v tom, že si člověk může dopoledne zaplavat v moři a odpoledne si zajet do hor zalyžovat, ale ještě neměl ani čas ani štěstí. „Jediné, co jsem zatím poznal, je, že tam furt prší. Hrajeme zápasy obden, takže volného času příliš není. A jak jsem řekl, člověk se ráno probudí a prší, pořád je zataženo, takže zážitky nic moc. Jen párkrát vysvitlo sluníčko, jinak prší a prší,“ řekl s úsměvem Kämpf.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}