Kandidátka AfD: Berlín je méně bezpečný i čistý, může za to i migrace

O Berlínu, který má téměř čtyři miliony obyvatel, primátor Klaus Wowereit na počátku tisíciletí řekl, že je „chudý, ale sexy“. Podle 54leté Brinkerové už to ale neplatí. „Berlín už dávno není sexy,“ řekla v rozhovoru. Největší slabinou pro atraktivitu města je podle ní to, že se v posledních letech stalo méně bezpečným a špinavějším. „Naším cílem je, aby bylo město opět bezpečné a čisté,“ řekla politička, která je členkou AfD od jejího vzniku v roce 2013.

Za současný stav Berlína podle Brinkerové může i nezvládnutá migrace. Jedním z prvních kroků, které by jako primátorka města podnikla, by proto byla deportace 20.000 lidí, kteří podle ní ve městě nemají právo pobývat. „Berlín ale vždy zůstane pestrým městem,“ dodala. Ze čtyř milionů jeho obyvatel nemá německé občanství téměř milion a dalších 700.000 obyvatel tvoří němečtí občané s migračním původem.

AfD prosazuje takzvanou remigraci. Tímto termínem v současnosti označuje soubor opatření včetně důsledných deportací, návratu uprchlíků do vlasti a posílení atraktivity země pro Němce, kteří dříve vlast opustili. Na krajní pravici se ale termín dlouhodobě používá pro plány na deportaci milionů lidí přistěhovaleckého původu z Německa.

Berlín je německým hlavním městem a zároveň jednou ze 16 spolkových zemí. Podle průzkumů AfD pod vedením Brinkerové získá v neděli ve volbách do Poslanecké sněmovny 18 procent hlasů. Nemá prakticky šanci stát se součástí vládní koalice, protože všechny ostatní strany, které se do sněmovny podle průzkumů dostanou, odmítají s AfD spolupracovat.

Podle Brinkerové je ale už teď jasné, že volby skončí „velkým úspěchem“. Oproti minulým volbám v roce 2023 AfD svůj zisk zřejmě zdvojnásobí. Vystudovaná architektka, která do Berlína přišla na počátku 90. let z východoněmeckého Bernburgu, navíc upozornila, že by AfD mohla ovládnout radnice ve čtvrtích Marzahn-Hellersdorf, Lichtenberg či Treptow-Köpenick. Všechny tři leží na východě města, který byl do roku 1990 součástí Německé demokratické republiky (NDR).

Ve volbách v Sasku-Anhaltsku před dvěma týdny AfD dosáhla rekordního výsledku 43,8 procenta hlasů a v nedělních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohla dostat mezi 35 a 37 procenty. Podle Brinkerové je těžké Berlín srovnávat s jinými spolkovými zeměmi. „Máme tu zcela odlišné poměry. Žijeme ve velkoměstském prostředí,“ uvedla.

Berlínská AfD oproti řadě jiných zemských organizací vystupuje podle pozorovatelů méně radikálně. Berlínská zemská tajná služba nezveřejnila, jak ji hodnotí. Zemské tajné služby ve čtyřech z pěti spolkových zemí bývalé NDR ale hodnotí AfD jako prokazatelně pravicově extremistickou. Stejným termínem označil Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) loni i celou stranu. „Někteří kolegové používají hrubší jazyk, ale je to proto, že poměry v Německu jsou čím dál tím horší,“ uvedla Brinkerová.

Za pravicově extremistickou považuje AfD i konzervativní strana CDU kancléře Merze. Uplatňuje vůči ní proto takzvanou protipožární zeď, tedy princip, že s ní nespolupracuje, aby tak pomyslně zabránila šíření požáru extremismu. Podle Brinkerové ale i poslední výsledky voleb ukázaly, že „protipožární zeď ztroskotala“. „Už není možné ji udržet,“ dodala. Podle ní beztak odmítají spolupráci s AfD už jen funkcionáři CDU, zatímco řadoví členové jsou spolupráci otevření.

Když bude CDU dál tvořit koalice s levicovými stranami – jako nyní tu vládní se sociální demokracií – nakonec ji to podle Brinkerové zničí. A místo ní nastoupí AfD. Už nyní je přitom AfD na celostátní úrovni podle průzkumů nejsilnější stranou. Mohla by získat 29 až 30 procent hlasů. Merzova CDU spadla na rekordní minimum. Hlas by jí dalo jen 18 až 20 procent voličů.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}