Komerční prezentace Aktual.: 17.09.2024 09:57
Berlín – Kandidatura předsedy opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedricha Merze na německého kancléře je prakticky jasná, píší dnes německá média. V posledních týdnech sílily spekulace, že nominaci vybojuje předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) a bavorský premiér Markus Söder. Nevyhlášený souboj dvou předsedů rozhodl zřejmě vlivný premiér nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrik Wüst, který se v pondělí postavil za Merze. Volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční příští rok v září. Na dnešní poledne Merz a Söder svolali tiskovou konferenci.
Konzervativní unie CDU/CSU už dříve oznámila, že o tom, kdo ji povede jako kandidát na kancléře příští rok do voleb, rozhodne „na konci léta“, později hovořili její politici i o „začátku podzimu“. Všeobecně se očekávalo, že formálně oznámí svého kancléřského kandidáta po nedělních volbách ve východoněmecké spolkové zemi Braniborsko. V posledních dnech přitom sílily náznaky, že by předsedu CDU mohly oslabit výsledky voleb v Sasku a Durynsku a následná složitá koaliční jednání natolik, že ho v čelné pozici pro volby nahradí bavorský premiér Söder. Ten sám řekl, že by se „nebránil převzít zodpovědnost za svou zemi“.
Podle dnešních komentářů německých médií ale Söder už nevyhlášený souboj o kancléřskou kandidaturu prohrál. V pondělí večer totiž vlivný premiér Severního Porýní-Vestfálska Wüst oznámil, že „momentálně a za daných okolností“ se nechystá sám ucházet o kandidaturu na kancléře za CDU/CSU. Výslovně navíc podpořil Merze, pod jehož vedením by měla nyní opoziční CDU/CSU vystřídat „nejhorší spolkovou vládu za 75 let dějiny“ republiky. O Wüstovi se v tisku psalo jako o politikovi, který by mohl představovat alternativu k dvojici Merz-Söder.
Wüst rovněž zdůraznil, že si CDU a CSU musí vzít ponaučení z roku 2021, kdy o kancléřskou kandidaturu otevřeně bojovali Söder a tehdejší předseda CDU Armin Laschet. Laschet, který se považoval za pokračovatele středové politiky kancléřky Angely Merkelové, nakonec klání vyhrál. Unie CDU/CSU ale v parlamentních volbách pod jeho vedením skončila těsně druhá za sociálními demokraty (SPD) a sestavování vlády se ujal nynější kancléř Olaf Scholz.
Wüstovo prohlášení zřejmě rozhodování v „otázce K“, tedy kdo bude kandidovat na kancléře, urychlilo a Merz a Söder na dnešní poledne svolali tiskovou konferenci.
Ani u vládní SPD přitom není zdaleka jasné, kdo ji povede do voleb, které se uskuteční příští rok 28. září. Scholzova pozice ve straně se zdá být stále méně silná, výrazně ji oslabily především výsledky voleb ve dvou východoněmeckých spolkových zemích. V Durynsku získali sociální demokraté jen 6,1 procenta hlasů, což byl její nejhorší výsledek v zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. V Sasku získali 7,3 procenta. Zraky straníků se nyní upírají k nedělním volbách v Braniborsku, kterému SPD vládne od roku 1990. Podle průzkumů sociální demokraty ale tentokrát porazí protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD).
Scholze, který vede koalici SPD, zelených a svobodných demokratů (SPD), po volbách v Sasku a Durynsku kritizovala řada spolustraníků. List Die Welt dnes upozornil, že se proti jeho opětovné kandidatuře na kancléře postavil i vlivný mnichovský primátor Dieter Reiter, podle něhož by v úvahu přicházel „nejpopulárnější německý politik“. Podle řady průzkumů je jím v současnosti ministr obrany za SPD Boris Pistorius. Současné vedení strany se nicméně stále staví za kancléře Scholze.
Volby do Spolkového sněmu se uskuteční příští rok 28. září. Kdyby se konaly nyní, vyhrála by je podle posledního průzkumu agentury INSA unie CDU/CSU s 33 procenty hlasů. Scholzova SPD by získala jen 14 procent hlasů a porazila by ji AfD s 19,5 procenty. Zelení by si připsali deset procent, třetí člen současné vládní koalice – FDP – by získal jen 4,5 procenta, a do parlamentu by se tak vůbec nedostal. Poprvé by v historické budově Říšského sněmu naopak usedla nová levicová formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) s deseti procenty hlasů.
