Aktual.: 5.08.2025 09:53
Mezi ozdoby jihomoravské metropole patří budova Uměleckoprůmyslového muzea. Vevnitř však najdete něco úplně jiného, než byste ve zdobné novorenesanční budově čekali – funguje zde Muzeum designu, v tuzemsku ojedinělé. Rekonstrukci budovy a vznik zdejších moderních expozic spolufinancovaly fondy EU.
Proměna Uměleckoprůmyslového muzea v posledním čtvrtstoletí ukazuje dynamiku, kterou procházejí galerie a muzea, aby dokázaly oslovit své návštěvníky a udržely krok s vývojem současného umění. Po největší rekonstrukci od 2. světové války byl objekt v Husově ulici otevřen v roce 2001 a získal novou expozici odpovídající dobovým trendům.
Nicméně už za 15 let se ukázalo, že některé technologie jsou zastaralé. A především se Moravská galerie, která objekt provozuje, rozhodla k zásadní koncepční proměně Uměleckoprůmyslového muzea. „A naskytla se příležitost čerpat evropské fondy. Tak jsme mohli realizovat nejen obnovu technologií, ale také zásadní proměnu koncepce celého Uměleckoprůmyslového muzea,“ říká ředitel Moravské galerie Jan Press.
Myšlenka proměnit standardní expozici na Muzeum designu se přitom nerodila snadno. Většina známých designérů totiž působí v Praze, ale brněnská Moravská galerie je dokázala oslovit. Přední tuzemští umělci se do projektů zapojili a udělali z Brna jakousi českou mekku designu.
Mrak a robotická kavárna
Na tvorbě podoby muzea se podílela špičková jména reprezentující český design, jako jsou Maxim Velčovský nebo studio Olgoj Chorchoj, Eva Geislerová či David Karásek. A další designéři včetně architekta Marka Štěpána, který je autorem slavné robotické kavárny v muzeu, ale současně také úpravy terasy za muzeem, kde vznikl zajímavý konceptuální objekt Mrak.
„Pojetí dotace bylo vlastně zaměřené na zkvalitnění návštěvnického zázemí. Velká část prostředků šla proto do nových technologií, jako je vzduchotechnika a nové osvětlení v celém prostoru. Pro nás byla ovšem zásadní celková proměna prostor muzea tak, abychom mohli vytvářet nové instalace v určité kvalitě. To se nám podařilo a k tomu nám velice dobře posloužila dotace z fondů EU,“ říká Jan Press.
V roce 2019 muzeum zavřelo brány a začala velká rekonstrukce. Přišla však pandemie covidu, která vše proměnila. Uzavřely se hranice a německý dodavatel, který měl realizovat už zmíněný Mrak, nemohl do Brna přijet.
Komplikovaná byla i spolupráce s českými designéry. „Místo abychom se přirozeně setkávali, museli jsme vše domlouvat on-line. A když jsme stěhovali robotickou ruku, tak se do toho vložila i krize v Suezském průplavu. Takže robotická ruka cestovala okolo celé Afriky. Zažili jsme na vlastní kůži celosvětovou krizi a proměnu toho, co je globální a co je regionální,“ popisuje ředitel Moravské galerie a pokračuje: „O to víc nás pak těšilo, že jsme vsadili na český design. I vlastní realizace je jakýmsi showroomem dovednosti českých designérů a výrobců.“
O tom, že se to povedlo, se už v roce 2021 mohli přesvědčit první návštěvníci. A i když přišla covidová omezení, cestu do Muzea designu si našli. „Návštěvnický ohlas na naše expozice byl obrovský. Návštěvnost se zmnohonásobila, a to i díky tomu, že stálá expozice je zdarma a vstupné se platí jen na výstavy,“ říká Jan Press.
Robotická kavárna láká malé i velké
O tom, jak se Uměleckoprůmyslové muzeum změnilo, se nejlépe přesvědčíte při jeho návštěvě. Moderní pojetí expozic překvapuje od prvního okamžiku, kdy do muzea vstoupíte. Tam, kde původně byla velká stálá expozice, jsou nyní aktuální výstavy. Ty tak mají k dispozici v podstatě 700 metrů čtverečních, což je ojediněle velká plocha na výstavní prezentaci.
Oživení se dočkaly i historické prostory. Už v hale objevíte instalaci Krištofa Kintery Démon růstu. Vzdušnou halu můžete obdivovat ze zavěšených lávek, které vytvořilo studio Olgoj Chorchoj. Celou sbírku skla a porcelánu dokázal Maxim Velčovský soustředit do dvou sálů, které zcela mění nahlížení na prezentaci muzejních exponátů.
Vrcholem všeho je pak robotická kavárna. Zde vám speciální ruka, symbol nastupujícího Průmyslu 4.0, vyrobí kávu i s vaším portrétem. „Naše robotická kavárna se stala velmi populárním místem, kam míří spousta obyvatel Brna, ale i turistů,“ říká Jan Press.
Podrobnosti k projektu příjemce: „Revitalizace UMPRUM – Dovybudování návštěvnického zázemí a vytvoření nové stálé expozice designu“ v Mapě projektů.
Zdroj: Dotace EU
