lenstv ve skupin byla po dlouhou st vvoje lidstva rozhodujc okolnost usnadujc peit. Hlavn siln strnky naeho rozumu se proto vytvoily tak, aby tomu vychzely vstc. Nespovaj proto ve schopnosti odkrvat fakta, ale ospravedlovat si pesvden, kterm ji vme a kterm v i lid kolem ns.
Toto uvaovn nm pomh spolupracovat a napluje i jednu z naich zkladnch poteb, potebu sounleitosti. Souasn s tm posiluje i spoleenskou soudrnost. Cenou za toto uvaovn je, e nae pemlen je slab tam, kde je teba poznat, jak se vci skuten maj. A dky tomu elit zaujatosti nebo pijmat informace, kter jsou s tm, emu ji vme, v rozporu.
Motivovan uvaovn
Tato skutenost vede k tak zvanmu motivovanho uvaovn. Tedy ke snaze doshnout pedem danho vsledku, kter je asto chybn. Dvodem je nae pslunost k urit skupin nebo nae snaha se pslunkem dan skupiny stt.
Potvrdily to psychologick przkumy, kter prokzaly napklad to, e lid, kte mli siln matematick dovednosti, byli dob v een matematickch problm pouze tehdy, pokud vsledky een tchto problm odpovdaly jejich spoleenskmu i politickmu pesvden. Liberlov tak byli dob napklad pi nalezen een, kter ukazovalo, e vy kontrola dren zbran sniuje kriminalitu, a konzervativci naopak pi nachzen een, kter naznaovalo, e je to naopak.
Jan Urban
|
Jin studie zjistila, e m vy IQ lovk m, tm lpe se mu da vymlet dvody, pro podpoit urit stanovisko. Plat to vak jen tehdy, kdy jde o stanovisko, se kterm souhlas.
Vznam osobn identity
Spoleensk orientace nebo pslunost k urit skupin nebo stran me ovlivovat i nae vnmn. Tedy to, co vidme.
V jedn studii byli testovan lid podni, aby se podvali na videa demonstrant. Souasn jim bylo eeno, e nkte demonstranti na snmcch protestuj proti uritmu postupu armdy, jin proti urit potratov klinice. Pi nslednm popisu toho, co vidli, mli liberln orientovan osoby sklon tvrdit, e demonstranti u potratovch klinik byli nsilnj. Konzervativn zamen pokusn osoby byly naopak pesvdeny, e nsilnj byli demonstranti druz. Zbry, kter tito testovan lid vidli, byly pitom stejn.
Profesor psychologie z University v New Yorku Jay Van Bavel vysvtluje tyto vsledky povahou na spoleensk vry. Za nam pesvdenm stoj toti do znan mry snaha nalzt i vytvoit si uritou osobn identitu, tedy pojet sebe sama, a podpoit ji pslunost k urit skupin. Skuten dsledky uritho pesvden, tedy praktick dopad, kter by jeho realizace mla, nejsou pro lidi pi tvorb jejich nzoru tak dleit.
Nae poteba identity a sociln i politick sounleitosti je tak pro ns, vyjdeno jinak, podstatn dleitj ne nae poteba hledat pravdu. Tedy dobrat se a dret se pesvden, kter odpovdaj skuten podstat vc. V souboji mezi snahou udret nebo poslit si svou identitu na stran jedn a pravdou na stran druh, pravda prohrv.
Cena za identitu
To, e lid maj sklon dret se nzor odpovdajcch jejich identit a pslunosti ke skupin, vede k tomu, e je jim nepjemn konfrontovat se s nzory, kter jejich pesvden zpochybuj. Konfrontaci se proto brn tm, e napklad tou jen zprvy, kter odpovdaj jejich nzorm, nebo se obklopuj lidmi, jejich nzory jsou stejn.
Nedvn studie v tomto smru napklad zjistila, e lid jsou dokonce ochotni vzdt se ance vydlat urit penze, aby se vyhnuli nzorm, se kterm nesouhlas. astnci tto studie mli monost pest si nzory na urit spoleensk tmata, se ktermi souhlasili, napklad satky lid stejnho pohlav nebo potraty, a pot vyhrt uritou stku. Mohli si vak zvolit i monost pest si nzory, se ktermi nesouhlasili, a zskat anci vyhrt stku o polovinu vy.
Piblin dv tetiny astnk vzkumu se rozhodly pest si nzory, s nimi souhlasily, a ance vydlat vce penz se dobrovoln vzdaly. Sklon vyhbat se nzorm, s nimi nesouhlas, byl pitom pro lidi zastvajc rozdln stanoviska, stejn.
Skupinov polarizace
Sklon blokovat informace, se ktermi nesouhlasme, vede i k tomu, e nae nzory se stvaj extrmnj. ada psychologickch studi ukzala, e skupinov (i stranick) diskuse lid zastvajcch v zsad stejn nzor vedou k tomu, e nzory jejich astnk se stvaj vyhrannj. Tento fenomn je znm jako skupinov polarizace.
Nae mylen, snac se hjit nai osobn identitu, si vak doke si poradit i se situacemi, kdy se mu blokovn odlinch nzor neda. N nzor se toti vtinou nemn ani v tomto ppad. Spe plat opak: lid vystaven jinm nzorm bvaj ve svm smlen o to pevnj a zatvrzelej.
Doloila to ped nkolika lety studie na Twitteru, kter jeho uivatelm platila za sledovn t, kter sdlovaly nzory jejich oponent. Pokusn osoby to vak ke zmn vlastnch nzor i alespo vy otevenosti vi nzorm druhch, nijak nepimlo. Vsledkem vzkumu bylo, e ob strany se ve svch nzorech naopak utvrdily.
Dvodem je, e na nzory, s nimi nesouhlasme, stejn jako na fakta, kter nae nzory nepotvrzuj, reagujeme asto defenzivn, protoe je povaujeme za ohroen na identity. Ve svch nzorech se proto jen utvrdme a stvme se jet tvrdohlavj. Zjistil to i Facebook, kdy zaregistroval, e varovn uivatel, e urit lnek je nepravdiv, zpsobilo, e lid tento lnek sdleli jet vce.
Ke zmn naeho jednn nevede ani to, kdy fakta pijmeme
Vzkumy tak ukzaly, e ani zmna v naem vnmn fakt ke zmn naeho chovn vst nemus. Jedna studie napklad zjistila, e odstrann falenho pesvden, e vakcny zpsobuj autismus (a pijet faktu, e to tak nen), ve skutenosti pli rodi nepovzbudilo k tomu, aby nechali sv dti okovat.
Podobn zamen vzkumy v USA zjistily, e konfrontace falench pesvden o Trumpovi s realitou sice vedlo k tomu, e lid sv nzory na nj zmnili. To vak nezmnilo nic na skutenosti, e ho i nadle podporovali.
Sm fakt, e se obas poda pivst nkter lidi k tomu, aby urit fakta pijali a pochopili, tak na jejich jednn nic pli zmnit nemus. Na faktech samotnch toti tv v tv nebezpe, e bude ohroena jejich identita, vtinou pli nezle.
Jak osobn identitu vyut
Je mon vznam fakt pro lidsk uvaovn zvit? Profesor psychologie Jay Van Bavel na zklad svho modelu lidskch pesvden zaloench na jejich identit a skupinov pslunosti urit zpsob navrhuje.
Jeho recept spov v tom uinit ze snahy hledat pravdu a zskvat co nejpesnj fakta dleitou soust identity lid, a ji na vlastn, nebo identity druhch. Tedy zskat lidi pro podobn chpn jejich identity, jak je charakteristick pro ty, v jejich chovn dominuje zvdavost, napklad vzkumnky nebo investigativn novine. Lid veden touhou zskvat nov informace a poznvat nov vci, a to jen z vlastnho poten, bvaj toti vi motivovanmu uvaovn vce imunn.
Dal vzkumy naznauj, e cestou, jak motivovan uvaovn omezit, je snaha uinit lidi, co do vnmn jejich osobn identity, jistjmi i pevnjmi v kramflecch. Vy jistota, se kterou lid svou identitu vnmaj, vede toti k tomu, e se stvaj ochotnj pijmout i nzory, kter by jinak mli sklon odmtat. Uritm paradoxem toti je, e poslen jejich stvajc identity je me vst k tomu, e zanaj otevenji uvaovat i o tom, na em je jejich identita zaloena, a jsou ochotnj pipustit informace, kter se s jejich identitou zcela neshoduj.
Kdy napklad potvrdme lidem, e jejich vra v konspiran teorie me bt sten oprvnn, meme doshnout toho, e pijmou informace, kter jsou s tmito teoriemi v rozporu.
K podobnm zvrm doly vzkumy zamen na to, jak mohou lid, kte spolu hluboce nesouhlas, vst produktivn rozhovory. Zjistily, e lid majc mezi sebou vce pozitivnch kontakt ne negativnch maj vt schopnost vst spolu i sloitj diskuse. Tot plat o situaci, kdy jim informace nejsou pedkldny ernoble, ale spe v odstnech ed.
Schopnost uvaovat je jedna z nejvtch lidskch pednost. Me se ale dostvat na scest, kdy jsme vysoce motivovni stt se leny uritho tmu. Psychologick vzkum vak poskytuje nkolik zpsob, jak tento problm pekonat. Napklad tm, e si z pesnosti naeho vnmn fakt a informac uinme dleitou soust na identity. Nebo tm, e si vytvome zvyk vnmat informace ve vce odstnech ed.
