Aktual.: 25.08.2025 17:38
Kyjev – Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg dnes v Kyjevě prohlásil, že příslušní představitelé tvrdě pracují na ukončení více než tříleté války Ruska proti Ukrajině. Doufají podle něj, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese. Uvedla to agentura AP a dodala, že nedostatek pokroku živí pochybnosti ohledně mírového urovnání v dohledné době.
Před týdnem Trump oznámil, že zahájil přípravy na přímá mírová jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ruští představitelé však naznačili, že taková schůzka se v dohledné době konat nebude. Trump v pátek uvedl, že pokud nebudou přímá jednání naplánována, rozhodne do dvou týdnů o dalších krocích.
Proud vysoce postavených návštěvníků v Kyjevě v posledních dnech podle AP odráží obavy ohledně Trumpova mírového úsilí. Kanadský premiér Mark Carney v neděli navštívil Kyjev, jednal se Zelenským a přislíbil pomoc ve výši dvou miliard kanadských dolarů (asi 30 miliard Kč). Generální tajemník NATO Mark Rutte byl v ukrajinské metropoli v pátek.
Německý vicekancléř a ministr financí Lars Klingbeil dnes přijel do Kyjeva, aby projednal, jak může Německo podpořit Ukrajinu v mírovém procesu. Zelenskému podle ukrajinských médií řekl, že spojenci Ukrajiny musí hovořit o tom, co se stane, pokud Putin neustoupí a bude chtít ve válce pokračovat. Německo bude i nadále stát při Ukrajině, ujistil Klingbeil, který podle ukrajinských médií jednal se Zelenským také o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a bezpečnostních zárukách. Kyjev podle hostitele doufá, že z Německa získá další dva americké protiraketové systémy Patriot a další německý systém Iris-T.
Německo zachová vojenskou pomoc Ukrajině ve výši devíti miliard eur ročně (asi 221 miliard Kč), uvedl Klingbeil podle agentury AFP. Závazek se týká rozpočtů na letošní a příští rok a také následujících let. Vicekancléř v Kyjevě vyzval k příměří a také k poskytnutí spolehlivých bezpečnostních záruk Ukrajině.
Zhruba polovina z celkové německé pomoci – 25 z 50 miliard eur – je vynakládána na ukrajinské uprchlíky, poznamenala AFP s odvoláním na údaje německého ministerstva financí.
Norská vojenská a civilní podpora Ukrajiny v boji proti ruské invazi v hodnotě miliard dolarů bude pokračovat i v příštím roce, uvedl dnes v Kyjevě norský premiér Jonas Gahr Störe. Norskému parlamentu navrhne, aby v příštím roce na Ukrajinu vynaložil 8,45 miliardy dolarů (asi 177,4 miliardy Kč). Störe, jehož země sousedí s Ruskem, na tiskové konferenci se Zelenským řekl, že Ukrajina „hájí klíčový princip“ tím, že se odmítá smířit s ruskou okupací svého území.
Norsko v neděli slíbilo přibližně sedm miliard norských korun (asi 14,5 miliardy Kč) na posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Oslo přispěje Německu na dodávku dvou amerických systémů Patriot, včetně raket, a Norsko také pomáhá s pořízením radaru protivzdušné obrany, uvedl Störe.
Putin si podle analytiků myslí, že může „přečkat“ závazek západních vlád vůči Ukrajině a použít svou větší armádu k dobytí dalšího ukrajinského území, zatímco se diskutuje o mírových snahách.
Putin dnes telefonicky hovořil s íránským prezidentem Masúdem Pezeškjánem, uvedl Kreml. Rusko a Írán mají blízké vztahy a Putin také prohloubil vazby s Čínou, Indií a Severní Koreou, protože západní země se ve válce postavily na stranu Ukrajiny. Očekává se, že se Putin a Pezeškján setkají příští týden, kdy Čína v Tchien-ťinu pořádá summit Šanghajské organizace pro spolupráci.
