Klempíř a Šťastný navrhli pro Brejchovou pohřeb se státními poctami

Pohřeb se státními poctami měl na podzim 2019 zpěvák Karel Gott, koncem roku 2023 byl se státními poctami pohřben také bývalý ministr zahraničí a někdejší kancléř prezidenta Václava Havla Karel Schwarzenberg, jehož rodina přijala nabídku státu na tuto formu posledního rozloučení krátce po jeho smrti. Pohřeb se státními poctami provází méně formalit než státní pohřeb, který se týká mimořádně významných osobností.

Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami přítomnost státní vlajky nebo účast vojáků. Poprvé se tak stalo při pohřbu bývalého ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010. V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami gymnastce Věře Čáslavské, o podobném pohřbu se mluvilo už v případě atleta Emila Zátopka v roce 2000. V obou případech to odmítla rodina. „Pokud jde o uctění památky, měla by jit politika stranou,“ uvedl ve vyjádření zaslaném ČTK Klempíř.

Brejchová se narodila v Praze 20. ledna 1940 jako druhá nejstarší z osmi dětí. Ve 13 letech ji objevil režisér Ladislav Helge, když hledal dívku do filmu Olověný chléb. Rychle se stala jednou z nejvíce obsazovaných hereček, vyhledávali ji režiséři filmoví a později i divadelní.

K jejím nejlepším filmům patří Vlčí jáma, Vyšší princip, Každý den odvahu, Mladý muž a bílá velryba, Zánik samoty Berhof či Kráska v nesnázích. Hrála mimo jiné v muzikálech Kdyby tisíc klarinetů a Noc na Karlštejně i v komediích 60. a 70. let, například Zabil jsem Einsteina, pánové… či Hodíme se k sobě, miláčku…?

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}