Klempíř bude chtít zvýšit rozpočet kultury k 21 mld., k tomu peníze pro ČT a ČRo

„S odbory a s tripartitou jsme na jedné lodi, máme stejné cíle, to znamená zvyšovat rozpočet na kulturu, kultivovat rozpočet, aby byl daleko vyšší, než je letošní. Bavili jsme se o částce kolem 20 miliard korun a s tou bychom rádi vstoupili do jednání s ministerstvem financí,“ uvedl Klempíř.

Do té sumy se nebudou započítávat peníze pro ČT a ČRo, které mají být od příštího roku financovány ze státního rozpočtu. „Rozpočet na veřejnoprávní média nebude v těch 21 miliardách, o to bude navýšen rozpočet naší kapitoly,“ řekl Klempíř.

Podle návrhu, který v pondělí schválila vláda ANO, Motoristů a SPD, by ČT měla v příštím roce získat z rozpočtu 5,74 miliardy korun, což je o jednu miliardu méně, než letos plánuje vybrat z poplatků. ČRo by měl mít z rozpočtu příjem 2,065 miliardy korun, tedy zhruba o 400 milionů méně.

ČT dnes uvedla, že by se její rozpočet mohl v příštím roce kvůli změně financování propadnout o 1,75 miliardy korun. Klempíř řekl, že o tom slyší poprvé. Takový propad by mu připadal velice velký. Dodal, že odhad podrobí analýze.

Peníze pro média veřejné služby mají být podle návrhu mediálního zákona součástí rozpočtu ministerstva. „Nebude ubírat dosavadním aktivitám nic, bude to nad to,“ poznamenal Klempíř. S ministerstvem financí jedná i o penězích na letošní rok.

Podle Tomáše Řeháka, který vede Městskou knihovnu v Praze a je viceprezidentem Unie zaměstnavatelských svazů, jde o to, aby byly požadavky ministerstva kultury zařazeny do státního rozpočtu na příští rok. Potvrdil, že na jednání zazněla částka téměř 21 miliard korun plus další peníze pro ČT a ČRo.

Prezident Unie orchestrálních hudebníků Jiří Dokoupil ČTK řekl, že červnové jednání tripartity bývá ideové. Realita se ukáže v září. Klempíř podle něho na jednání odbory i zaměstnavatele ujistil, že částka na veřejnoprávní média nepovede ke snížení výdajů v jiných oblastech kultury. Odbory i zaměstnavatelé z toho ale mají podle Dokoupila obavu.

„Politici si velmi rychle zvyknou na obezličku, že výdaje, které sice jsou pod kapitolou kultury, ale vlastně s podporou kultury nemají nic společného, se velmi rády započítávají do výdajů státu na kulturu. Příkladem mohou být církevní náhrady,“ řekl Dokoupil. Očekává, že časem uslyší o nutnosti šetřit v položkách, u nichž stát negarantuje valorizace.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}