Aktual.: 2.09.2025 14:58
Praha – Cirkulace vody v severním Atlantiku, která se podílí na stabilizaci světového klima, se kvůli klimatické změně zásadně proměňuje. ČTK to řekl klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Takzvaná Atlantická meriodionální cirkulace (s anglickou zkratkou AMOC) tvoří součást globální výměny tepla. Důležitá část tohoto systému, tedy Golfský proud, který funguje jako dálkového topení Země pro severní Atlantik, podle Trnky posledních 20 let slábne. Před rychlejším slábnutím důležitých oceánských proudů varovala také nedávno vydaná nizozemská studie.
Systém povrchových a hlubokomořských proudů umožňuje ochlazování významné části tropů a naopak ohřívá podstatnou část severovýchodního Atlantiku a západní pobřeží Evropy. „Pokud by se proudění v oceánech dále zpomalilo nebo dokonce zastavilo, znamenalo by to dramatické změny, proti kterým by očekávané dopady spojené s klimatickou změnou byly v zásadě snadno řešitelným problémem,“ řekl Trnka.
„Oslabení nebo kolaps by přinesl prudké ochlazení severozápadní Evropy. Přímořské klima od britských ostrovů po Skandinávii by se změnilo z vyrovnaného přímořského klimatu na více kontinentální s tuhými zimami, zamrzlým oceánem a naopak suchými a horkými léty,“ řekl Trnka. Připomněl, že podobné změny by nastaly i v Severní Americe.
Ještě vážnější by podle Trnky byly důsledky pro tropické a subtropické oblasti, byť leží daleko od severního Atlantiku. „Klimatické modely ukazují výrazné zmenšení oblastí, ve kterých dominují monzunové deště, které odpovídají 50 až 90 procentům ročního srážkového úhrnu. Na vydatnosti a spolehlivosti monzumů závisí zásobování vodou a zemědělství pro dvě miliardy lidí. Jakýkoliv jejich výpadek či změna polohy by měla potenciálně katastrofální dopady,“ řekl.
Z paleoklimatických záznamů vědci vědí, že podobné výpadky v minulosti nastaly. Tyto procesy nejsou ale podle Trnky lineární a systém proudů má tendenci přepnout do režimu zapnuto, nebo vypnuto. Problémem je, že klimatická změna přímo zeslabuje nebo mění všechny klíčové motory uvádějící systém do pohybu, míní.
Množství vody, které v této cirkulaci proudí, odpovídá asi 80 průměrným tokům Amazonky, a je tedy podle Trnky obrovské. Jde o systém, který lidstvo nemůže řídit, ale svou činností jej začalo oslabovat. Extrémní projevy lze podle vědce nyní vidět například v oblasti Floridy, kde teplota mořské vody přesahuje 30 stupňů Celsia a hynou korálové útesy.
Otázka, nakolik je kolaps cirkulace proudů v tomto století reálný, je podle Trnky předmětem intenzivního výzkumu. Někteří klimatologové považují současná měření za příliš krátká, ale většina modelů ukazuje další zeslabování a hrozba je podle nich reálná a podstatná. Podle některých studií je pravděpodobnost výrazného zeslabení nebo úplného kolapsu během tohoto století 25 až 30 procent. Důsledky by podle Trnky byly extrémní.
Na možnost selhání Golfského proudu za života současných generací varoval Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra v návaznosti na publikovanou studii, informoval web ČT24. Znepokojení nad zánikem oceánských proudů projevili i další evropští politici.
