Aktual.: 30.06.2026 16:22
Brno – Podmínky pro vznik vlny extrémních veder, která v západní i střední Evropě v minulých dnech přepisovala teplotní rekordy, se na severní polokouli chystaly už od jara. V teplejším evropském klimatu se postupně rozvíjelo sucho a jihozápadní Evropa a severní Rusko, včetně severozápadní Sibiře, trpěly výrazně nadprůměrnými teplotami. V Evropě byly teploty také nadprůměrné a společně s nedostatkem srážek vznikla situace téměř neustálého skrytého nedostatku půdní vlhkosti, řekl ČTK klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.
Tepelný stres, který bere v potaz nejen aktuální naměřenou teplotu, ale i pocitovou teplotu, v minulých dnech umocňovalo bezvětří v přízemní vrstvě vzduchu a také vyšší relativní vlhkost, zejména v západní Evropě.
Horko, na které Evropané nejsou zvyklí, s sebou neslo nejen přímá zdravotní rizika související s přehřátím organismu. „Při silném slunečním svitu se tvoří přízemní ozón, který se v nehybném vzduchu stále drží při zemi a nerozptyluje se do atmosféry. Velmi nepříjemným aspektem této situace je také to, že k ní dochází už v červnu, tedy v probíhající vegetační sezoně,“ zmínil Farda dopady na zemědělství.
Extrémní počasí může vyvolat i další extrémy. „Specificky k nim patří další možné vlny veder, ale také riziko lokálních, ale velmi intenzivních srážek s rizikem vzniku povodní,“ uvedl klimatolog. Riziko hydrometeorologických extrémů podle něj roste s ohledem na zvýšené odpařování vody z přehřátých okrajových moří v Evropě, jehož důsledkem je vysoký obsah vodní páry v atmosféře. „Při kontaktu takto vlhkého a teplého vzduchu se vpadajícím chladnějším vzduchem může docházet k tvorbě velmi silných bouřek spojených s úpornými přívalovými dešti,“ poznamenal Farda.
Vysoká není jen teplota vzduchu, ale i moří, což přináší rizika pro přímořské státy. Například v Baltském moři se mohou v teplé vodě množit sinice. „Snižuje se absorpce kyslíku přehřátou vodou, což je problém pro zooplankton i vyšší život včetně ekonomicky důležitých druhů ryb,“ řekl Farda. Ohrožený podle něj může být kvůli příliš teplému moři a vzduchu i turistický ruch. „Počasí je také rizikové pro vznik silných požárů, jaké jsme v minulých letech zažili ve Středomoří,“ upozornil Farda.
Vln veder je na severní polokouli v současnosti více. Rozvíjí se na východě a středovýchodě USA a Kanady a pokračují v oblasti západní Sibiře a přilehlé části Arktidy. „Společně s rozvíjejícím se a velmi silným jevem El Niňo lze očekávat, že letošní a možná i příští rok budou mimořádně teplé. Nelze vyloučit, naopak lze oprávněně očekávat, že průměrná globální roční teplota opět překročí hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou,“ uvedl Farda.
Zmínil však i relativně studenou anomálii, kterou již vědci delší dobu pozorují v severním Atlantiku mezi Velkou Británií a Novým Foundlandem v Kanadě. „Může se jednat o příznak slábnoucí meridionální vratné cirkulace, která by dle některých odborných studií měla nepříjemné následky pro Evropu koncem 21. století a v následujících obdobích,“ řekl Farda. V Evropě by tak kolem 50. rovnoběžky panovalo podobné kontinentální klima jako v Kanadě, vyznačující se suchými a velmi studenými zimami a naopak velmi horkým létem.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}