Aktual.: 8.07.2025 16:13
Praha – Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy. Atmosféra je s každým dalším stupněm Celsia schopna pojmout zhruba o sedm procent více vodní páry, která hraje zásadní roli v řadě fyzikálních procesů, včetně vzniku bouřek a srážkové aktivity.
„Souvislost mezi výskytem extrémního počasí a aktuální změnou klimatu je jednoznačná,“ uvedl klimatolog Radim Tolasz. Upozornil, že s vyšší teplotou se zvyšuje i množství vodní páry, která je nejen klíčovou složkou koloběhu vody, ale zároveň významným skleníkovým plynem. Její větší přítomnost v atmosféře tedy nejen podporuje vznik extrémních jevů, ale dále přispívá k oteplování. „Můžeme spekulovat nad příčinami těchto změn, ale nemůžeme zpochybňovat, že probíhají a že se postupně zhoršují,“ dodal.
Klimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR vysvětluje, že nejjasnější vazba s klimatickou změnou je u vln veder a tropických dnů. „Čím více se klima otepluje, tím častěji překračujeme určité prahové hodnoty – třeba 30 stupňů Celsia. Na jižní Moravě jsme dříve mívali kolem deseti tropických dnů ročně, dnes je to 2,5násobek,“ uvedl. Právě horké vlny, přestože nemusejí působit tak dramaticky jako třeba tornáda, patří z hlediska úmrtnosti mezi nejnebezpečnější projevy počasí vůbec.
U srážek je situace složitější. Trnka upozorňuje, že i když se celkový roční úhrn výrazně nemění, přibývá přívalových dešťů. „Místo rovnoměrného rozložení během roku čelíme častějším a intenzivnějším epizodám, což zvyšuje riziko povodní – i to je projev klimatické změny,“ vysvětlil. Podle něj některé studie potvrzují, že posledních 50 let patřilo ve střední Evropě pokud jde o výskyt povodní k nejhorším za posledního půl tisíciletí.
Růst teploty a s tím spojený nárůst maximálního množství vodní páry, kterou atmosféra pojímá, má podle Trnky i další důsledky. „Více vodní páry v atmosféře nese riziko vzniku silnějších bouřek, vydatnějších srážek a někdy i krupobití nebo tornád. Atmosféra je prostě energeticky nabitější,“ dodal.
Odborníci se shodují, že projevy změny klimatu už nejsou teoretické modely, ale potvrzená realita, kterou dokumentují jak data z pozorování, tak výzkumy z celé Evropy.
Fakt, že intenzivnější projevy počasí a klimatická změna spolu souvisí uvádí také ekologická organizace Hnutí Duha v tiskové zprávě. Zmírnit každodenní dopady klimatické změny je podle nich možné například obnovou lesů, zdravější půdou, pestřejší krajinou a snížením emisí, které jsou jedním z klíčových faktorů zvyšující se teploty Země.
„Klimatická změna probíhá a nelze přehlížet její dopady na naše životy – od sucha a požárů až po prudké deště a povodně. Tyto jevy dnes výrazně ovlivňují krajinu, zemědělství, bezpečnost a zdraví lidí. Proto je nezbytné přistupovat k situaci pragmaticky a zaměřit se na konkrétní kroky,“ uvedla tisková mluvčí Hnutí Duha Eva Pernicová.
