Komerční prezentace Aktualizace: 29.07.2024 10:19
Paříž – Plavec Miroslav Knedla se při olympijské premiéře dostal na hranu svých současných možností a byl se svým vystoupením v Paříži nadmíru spokojený. Na znakařské stovce mu to stačilo na 12. místo. Devatenáctiletý talent ze Zlína doufal v rozhovoru s českými novináři, že v budoucnu se bude dále zlepšovat. A třeba i pod pěti kruhy jednou naplní sen o medaili.
„Uvidíme, já doufám, že ano. Záleží, jak na tom budu za čtyři roky. Plavání je zrádné, že když se člověku v sezoně nedaří, nedokáže to zlepšit za pár dní, týdnů, měsíců,“ podotkl Knedla. Když vše půjde dobře, mohl by na příštích hrách v Los Angeles cílit na účast ve finále. V něm byl český mužský zástupce naposledy v Sydney 2000, kdy Daniel Málek skončil pátý na prsařské stovce i dvoustovce. „Dan Málek je taky plavec ze Zlína. Bylo by to příjemné,“ prohlásil Knedla.
V Paříži postoupil z rozplavby z 10. místa časem 53,41 sekundy a o 13 setin zastal za osobním a českým rekordem. V semifinále byl jen o tři setiny pomalejší a celkově skončil dvanáctý. Co si z olympijského debutu vezme jako zkušenost do budoucna? „Asi to se nebát. Tlak bude tak či tak. Bojovat, bojovat a bojovat,“ prohlásil.
Od začátku závodů plaval naplno a po ostrém startu se zcela vydal ze sil. „Já do všeho možného vždycky chodil bezhlavě. Já byl hyperaktivní děcko, dělal jsem všechny možné blbiny, neposlouchal rodiče. Proto jsem se nebál to narvat. Věděl jsem, že to jinak nepůjde, než to zkusit od začátku. Bolelo to trochu víc, ale mám to za sebou. Jsem nadšený a spokojený,“ prohlásil Knedla.
Čeká jej rozvoj na univerzitě v Indianě, kde bude působit pod koučem Rayem Loozem. „Bude to změna prostředí i trenéra. Každopádně to bude zlom kariéry. Těším se na to. Taky se lehce bojím. Ale tak zdravě, abych si zas nemyslel, že to bude úplná pohoda, ale těším se na nové prostředí a nové přátele,“ uvedl.
Může se těšit na zcela jiné podmínky než v českém prostředí. „Je to tam hodně o týmu a týmovém duchu. To nám tu nejspíš schází. Těším se, až to zažiju na vlastní kůži a v něčem se zlepším,“ podotkl. Přesun do Severní Ameriky probíral i s reprezentační trenérkou Petrou Škábovou. „Ona tam byla čtyři roky. A říkala, že jednoduché to nebude, ale všechno to je o motivaci a sebekázni.“
Knedla je znakař s unikátním stylem, který mu umožňuje hypermobilita v pažích. „Mně to problém nedělá, ramena si na to už nějak zvykla. Věřím, že to je ta cesta v tom mém stylu a v mojí kariéře, bez toho by to nejspíš nešlo. Mám natažené paže při znakovém záběru. Namísto toho, jak ostatní krčí ruku. Pro mě je to příjemnější a rychlejší způsob. Víc mi to vyhovuje. V životě jsme s trenérem nepřišli na to, jestli to někdo dělá. Já jsem takový unikát, ale takový náš český unikát,“ prohlásil Knedla.
Věří, že ho v Americe nebude nikdo měnit. „Já si myslím, že určitě ne. Bavili jsme se o tom, dohoda je, že to nezměníme. Samozřejmě, pokud se mi něco nestane, že mi začnou umírat ramena a budu donucen plavat jako ostatní,“ prohlásil Knedla.
Je podle něj klíčové vydržet v tréninku a i psychicky, aby se posunul na podobnou úroveň jako česká kraulařská hvězda Barbora Seemanová. „Myslím si, že takhle to má každý plavec, že se jednou zasekne. Bohužel je těžké se v tom udržet, je to hodně psychicky náročné se z toho dostat. Bára byla v jeden okamžik dlouho na stejné úrovni, pořád se nic nedělo. Ale nevzdala to,“ dodal Knedla.
